Radovan Krejčíř u soudu. | foto: ČTK
V Jižní Africe si uprchlý podnikatel odpykává pětatřicetiletý trest za pokus o vraždu, únos, mučení a obchod s drogami. Nyní čeká na verdikt tamního ministra spravedlnosti, zda vydání povolí. Dveře k případnému návratu si již podle informací LN potichu otevřel.
„Před několika lety Krejčířovi právníci zažádali české úřady o znovuvydání českého občanství. A to mu bylo uděleno,“ řekl LN vysoce postavený zdroj z české diplomacie. O české občanství Krejčíř přišel, když se stal občanem Seychel, ostrovního státu v Indickém oceánu, kam za dramatických okolností v roce 2005 utekl.
České úřady se tak nyní musejí znovu zabývat reálnou možností, že by Krejčíř skončil ve zdejším vězení. Pomohla mu k tomu novela zákona o státním občanství z roku 2013, která umožňuje zažádat si o občanský průkaz zpětně. Ministerstvo vnitra nechtělo postup v Krejčířově případě blíže komentovat.
Spor o požár v Krejčířově vile. O tom, kdo zapálil neúspěšně dražený objekt, se živě spekuluje |
„Nesdělujeme osobní údaje týkající se státoobčanské agendy. V obecné rovině lze konstatovat, že bývalí státní občané mohou nabýt české státní občanství zpět na základě prohlášení o nabytí státního občanství dle § 31 zákona o státním občanství ČR,“ napsala LN Hana Malá, mluvčí ministerstva vnitra. Podle zmíněného paragrafu lze sepsat prohlášení, že se jako fyzická osoba domáháte občanství, které jste pozbyli před 1. lednem 2014.
  |
„Prohlášení je možné odmítnout pouze v případě, že by bylo zjištěno, že prohlašovatel není bývalým státním občanem,“ upozornila Malá.
Už v roce 2006 o ztraceném Krejčířově občanství hovořil tehdejší ministr vnitra František Bublan (ČSSD). A to v souvislosti se Seychelami. „Pokud chtěl, aby mu zůstalo i to české (občanství), měl o to požádat. To ale neudělal, a tak o něj automaticky ze zákona přišel,“ uvedl tehdy Bublan.
Advokátka Karolína Babáková z kanceláře MSB Legal, která v minulosti Radovana Krejčíře zastupovala, na otázky spojené s podnikatelovým občanstvím ve čtvrtek nereagovala.
Jak Krejčíř získal občanství.
Loni Krejčířovy podmínky v jihoafrickém vězení popsala Babáková pro LN takto. „Radovan Krejčíř má nulový kontakt s obhájci, dochází k porušení základních lidských práv. Velmi pravděpodobně se nějakou dobu nacházel na samotce bez oken.“
Pokud dojde k vydání Krejčíře, může se celý proces opakovat, říká advokát |
Právě kvůli podmínkám vězení by se rád dostal do Česka. Ale podle lidí z české justice je tu ještě jeden, pádnější důvod. V Česku Krejčířovi hrozí podstatně nižší trest. V souhrnu by si měl za daňové delikty a podvody odsedět podle zdejších soudů „jen“ patnáct let za mřížemi. Proto i tuzemská justice oficiálně požádala JAR o Krejčířovo vydání.
Jenže nejistota ohledně sotva poloviční délky trestu oproti JAR je důvodem, proč se Johannesburg do extradice nehrne. Loni v březnu sice konstatoval přípustnost vydání do Česka, ale stále ještě vše závisí na rozhodnutí tamního ministra spravedlnosti.
Praha o vydání požádala už v roce 2007, kdy Krejčíř pod falešným pasem Seychel do Jižní Afriky přicestoval. Od té doby se ale záležitost vleče. Důvody vysvětlil Vladimír Řepka, mluvčí českého ministerstva spravedlnosti.
„Extradiční řízení je komplikováno pravomocným odsouzením Radovana Krejčíře jihoafrickým soudem k trestu odnětí svobody v trvání 35 let a dalšími proti němu dosud stále probíhajícími trestními řízeními,“ napsal LN.
Ministerstvo spravedlnosti je podle jeho slov celou dobu v kontaktu s jihoafrickou stranou, opakovaně doplňovalo extradiční žádost, jak se vyvíjel Krejčířův případ v České republice. Pomáhalo mu v tom české velvyslanectví v Pretorii.
‚Pusťte mě do Čech, nebo vám uteču!‘ Gangster Krejčíř hraje o návrat a nižší trest |
Zájem o to, aby uprchlý trestanec skončil skutečně v Praze, však vyplývá více z dikce zákonů než z vlastní snahy českých úřadů. Je to dáno právě občanstvím. To nutí stát, aby se o něj coby Čecha postaral, ačkoli ho považuje dikcí soudů za pachatele závažné trestné činnosti, a tudíž rizikového. Jde také o podmínku mezinárodních úmluv, jichž je Česko signatářem. Právě na jejich porušování se odvolávají Krejčířovi právníci.
„Náš zájem o vězeňské podmínky českých občanů vyplývá primárně z Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích,“ potvrdil LN Robert Řehák, zástupce ministerstva zahraničních věcí.
Krejčíř obvinil jihoafrické policejní činitele a politika z mučení a falšování důkazů |
Druhým důvodem zájmu o Krejčíře je i zákon o zahraniční službě. Ten diplomatům ukládá povinnost zajímat se o vězněné Čechy, pokud o to sami projeví zájem. Ambasáda například musí osobní svobody zbaveného občana informovat o jeho základních právech podle právního řádu státu, na jehož území se nachází.
Sleduje také, zda zacházení s takovýmto občanem odpovídá minimálním uznávaným mezinárodním standardům a je v souladu s místními zákony.
Kvůli opakovaným Krejčířovým stížnostem se za ním vypravili zástupci české ambasády v Jihoafrické republice. Stalo se tak podle informací deníku MF DNES počátkem října. Diplomaté se zajímali, jaký má přístup k lékařské péči a jak může komunikovat s právním zástupcem.
