I samotný jídelníček je dnes jiný: dříve tolik oblíbené hovězí ustoupilo drůbeži, chléb vytlačilo pečivo a voda se šťávou nedokázala čelit nájezdu limonád a minerálek. Stálicí je obliba alkoholu. Jeho spotřeba se drží na podobných hodnotách.
Největší turbulence postihly podle sociologů rodinu. Tu tradiční s manželem, manželkou a dvěma dětmi.
„Počet sňatků za posledních třicet let výrazně poklesl. Zatímco na konci 80. let minulého století vstoupilo do manželského svazku zhruba 90 % mužů a 95 % žen, o tři dekády později to bylo pouze 60 % žen a 65 % mužů,“ řekl LN Roman Kurkin, demograf z Českého statistického úřadu. V souvislosti s tím podle něj došlo k nárůstu rozličných forem společného soužití a výrazně přibylo dětí narozených mimo manželství. „V roce 1989 tvořily méně než deset procent, dnes dosahují téměř padesáti procent,“ upřesnil.
V loňském roce bylo sice sňatků nejvíce za posledních jedenáct let, úrovně z roku 1989 či 1990 nicméně stále nebylo dosaženo. Pokud se už pár pro manželství rozhodne, setrvá v něm dnes podle statistik déle než před třiceti lety.
Zatímco tehdy byla průměrná délka trvání manželství 10 let, dnes je to podle statistik téměř 13 a půl roku. Rozvodů ale přibylo. V roce 1989 se rozpadalo 37 procent manželství, loni rozvodovost dosáhla 45 procent. A to přesto, že do manželství dnes vstupují snoubenci o poznání starší než jejich rodiče. Nevěstě bylo vloni v průměru 29,8 roku, ženichovi 32,2. Jejich matka se naproti tomu vdávala v necelých 22 letech, otec byl bezmála pětadvacetiletý.
Za vůbec nejvýraznější změnu někteří demografové označují výrazné snížení počtu umělých přerušení těhotenství.
Na přelomu 80. a 90. let bylo umělých přerušení těhotenství ročně více než 110 tisíc, loni pouze 18 tisíc. „Svědčí to nejen o vysoké dostupnosti moderních forem antikoncepce, ale i o schopnosti žen efektivně plánovat těhotenství do žádaného věku,“ uvedl demograf Roman Kurkin.
Věk těhotných žen se prodloužil zhruba o šest let na 28,4 roku v případě prvorodiček. „Intenzita plodnosti se v turbulentních porevolučních letech výrazně snižovala z průměrného 1,9 dítěte na jednu ženu na hodnoty okolo 1,1 dítěte na jednu ženu na přelomu tisíciletí,“ shrnul demograf s tím, že od té doby však narostla na současné 1,7 dítěte.
Vysvětlení jsou podle sociologa Jan Červenky ze Sociologického ústavu Akademie věd hned dvě. Za poklesem porodnosti podle něj stojí dobrovolné změny životního stylu, Češi odkládali založení rodiny na pozdější věk, aby mohli studovat, cestovat, podnikat. Svůj díl odpovědnosti má i výrazný transformační ekonomický pokles, na který navázala ekonomická krize let 1997–1999, prakticky zastavení bytové výstavby v 90. letech a z něj plynoucí nedostatek a nedostupnost bydlení pro nově zakládané rodiny.
„Po roce 2003 začala úhrnná plodnost znovu stoupat a průběžně rostla hlavně v obdobích ekonomické konjunktury, přičemž v poslední době se už začala dokonce blížit k hodnotám z konce 80. let 20. století, ale pořád jejich úrovně, jež byla ve své době pokládána za nízkou, ještě nedosáhla,“ uvedl pro LN.
Stěžejní změnou, která se promítá i do sociální a zdravotní politiky státu, je stárnutí populace. Zatímco v roce 1989 tvořily osoby ve věku 65 let a více 12,4 % z celé populace, v roce 2018 to bylo již 19,4 %, což znamená nárůst o zhruba tři čtvrtě milionu. Tři desetiletí dala Čechům i naději na delší dožití.
Česko kleslo ve spotřebě alkoholu na čtvrté místo. Nejvíce se pije v Litvě |
Muži si oproti roku 1989 polepšili o osm let a dožívají se v průměru 78,1 roku. Ženy se dožívají bezmála 82 let, což je posun o sedm roků.
I když se však život v Česku protahuje, stále ještě je kratší než v jiných vyspělých zemích. Lidé ve Francii, Belgii, Španělsku či na Maltě žijí o několik let déle, někde i o pět.
Značné zvraty zažily i české domácnosti, zejména pak jejich příjmy. Například sedačka do obýváku stála pana Jiřího z Prahy zhruba šest měsíčních platů. V roce 1981 si ji koupil v soupravě i se dvěma křesly. Jeho dcera si gauč koupila loni a nepadl na něj ani jeden její plat. Podobný scénář měl i další nábytek.
Před třiceti lety se levněji nežilo. Cifry na cenovkách sice byly nižší, částky na výplatních páskách ale jakbysmet. Podle údajů Českého statistického úřadu dosahovala v roce 1989 průměrná měsíční mzda 3170 Kčs, loni se vyšplhala na 31 885 Kč.
„Dnešní životní úroveň obyvatel České republiky je v průměru výrazně vyšší, než byla na konci 80. let minulého století,“ podotkl sociolog Červenka.
Jeho slova potvrzují i čísla. Přestože domácnosti dnes utrácejí mnohem více za bydlení než v minulosti, za jídlo a spotřební zboží vydávají ze svých peněženek méně. Zbývá jim tak dostatek prostředků na služby, večeře v restauraci, lístky do divadla či dvě dovolené za rok, které nejsou výjimkou. „Dřív jsme chodili do restaurace, jen když se slavily nějaké kulatiny či jiná významná výročí,“ řekli LN někteří pamětníci.
Zlom nastal i v cestovním ruchu. Zatímco v 90. letech jezdil na zahraniční dovolenou jeden milion Čechů převážně vlastní dopravou nebo autobusy, v současnosti jich cestuje do ciziny až pět milionů ročně a rádi využívají letadlo. Od sametové revoluce se podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže změnilo mnohé: počínaje stoprocentní ochranou klientů před krachem cestovní kanceláře až po jejich nároky i výběr destinací.
Jedinými oblastmi, u nichž i v současnosti převládá v průzkumech veřejnosti názor, že je dnes situace horší, jsou podle Červenky sociální jistoty a bezpečnost občanů ve spojení s obecnou kriminalitou.
„Ale i v těchto oblastech se hodnocení výrazně posunulo pozitivním směrem v průběhu posledních pěti let,“ dodal. Po bouřlivých devadesátých letech došlo například k poklesu vražd, trestných činů ubývá a na silnicích dochází k nižšímu počtu smrtelných dopravních nehod.
Ne všechny změny ale přímo souvisejí s listopadem 1989. „V éře charakterizované nebývale rychlým a neustále se zrychlujícím vývojem technologií a četnými globálními změnami se život nevyhnutelně změní prakticky v každém ohledu,“ zdůraznil Červenka.
