Hýčkejte si horečku a jezte více cibule, radí lidem lékař. Podle něj by veřejnost měla změnit životní styl
Lékař Luboš Pantůček-
| foto: Anna Vavríková,
MAFRA
Premium
Rozhovor
Praha -
Můžeme se rozhodnout, zda situaci kolem nákazy smrtícím koronavirem budeme vnímat jako tragédii, či jako příležitost pro změnu životního stylu, říká v rozhovoru pro LN Luboš Pantůček, lékař věnující se celostní medicíně.
LN: Mohla by nákaza novým typem koronaviru dosáhnout rozměrů pandemie, srovnatelné třeba s takzvanou španělskou chřipkou, která řádila zhruba před sto lety?
Španělská chřipka měla s nynějším koronavirem společnou jednu věc: postihovala dýchací cesty a život těch, kteří na tuto nemoc zemřeli, obvykle ukončil zápal plic. Na virus španělské chřipky zemřel každý pátý nakažený člověk. Pokud jde o koronavirus, jsem přesvědčen o tom, že ve skutečnosti je nakažených daleko víc, než kolik jich má příznaky. Že zkrátka řada lidí koronavirus má, jenže o tom ani nevědí, natož aby s tím šli na nějaké vyšetření.
Autor:
IP Ivana Pečinková
LN: Jak je to možné?
Vysvětlím to trochu polopaticky. Hlavní cestou koronaviru do lidského organismu je dýchací trakt. Není to však tak, že by člověk onemocněl vzápětí poté, co sáhne třeba na infikované držadlo nákupního košíku či na madlo v tramvaji a pak se podrbe v nose anebo sáhne nakaženou rukou na mobil, který si pak přiloží k ústům. A neonemocníte dokonce ani tehdy, když na vás někdo prokazatelně nakažený tímto virem přímo prskne. Dávka viru, kterou těmito dvěma popsanými cestami dostanete, totiž není tak silná, aby překonala hradbu, již vytváří váš imunitní systém. Koronavirus se však množí. A po týdnu, dvou – tolik činí takzvaná inkubační doba – se rozmnoží do počtu desítek, stovek milionů „jedinců“, a je už tedy natolik silný, aby přemohl obranný systém vašeho organismu. Avšak u některých lidí virus jejich imunitní val neprovalí, a tak žádné symptomy ani nenastoupí.
Luboš Pantůček (59)Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Od roku 1990 provozuje soukromou praxi spojenou s odborným poradenstvím v oblasti takzvané celostní medicíny. |
LN: Takže záleží především na síle imunitního systému?
Ano, ale také na tom, na kterém místě těla vás virus napadne a na imunitním stavu toho místa. Přijde-li útok dýchacími cestami, což je nejčastější, virus se usadí v dutinách, protože to bývá oblast, kde se často usazují hleny, a tam se začne množit. Hlen je vlastně takový inkubátor. Neproniknou do něj žádné buňky starající se o imunitu, zcela neškodná jsou pro něj i antibiotika, která lékaři často podávají kvůli sekundárním efektům i při virové infekci. Pro vysvětlení – sekundárním efektem je, že na tkáň napadenou virem nasedají bakterie, virus jim vlastně otevírá dveře a připravuje půdu pro jejich množení. Ještě dodám, že se virus přenáší také přes rohovku oka.
LN: Co určuje imunitu dutin?
Imunita dutin je horší, pokud jsou dutiny neprůchodné, pokud je v nich nějaký akutní či chronický zánět. Ale dutiny obecně poškozují ještě další dva faktory. Tím prvním je kvalita, respektive znečištění ovzduší. Úplně jiná kvalita ovzduší je třeba v Karviné, oblasti zatížené průmyslovými exhalacemi, spadem popílku, nadto inverzí, a třeba na Českomoravské vysočině. V Karviné je například několikanásobně vyšší výskyt infektů dýchacích cest a astmatu. A dalším faktorem je kouření. Kuřáci si vytvářejí svou „soukromou Karvinou“ a nosí si ji všude s sebou. Milovníci tabáku jsou prostě velmi rizikovou skupinou. Ohroženou skupinou jsou však také astmatici. Ti jsou, bohužel, postižení tím, že mají špatně nastavenou imunitu plic. Shrnu-li to, nejvíce ohrožení koronavirem jsou ti, kdo mají chronické zánětlivé procesy v dýchacích cestách. Tedy neprůchodné dutiny, chronickou rýmu, zvětšené mandle, fibrózy plic a další.
Teď mě vlastně napadla ještě jedna skupina lidí – podle mého názoru je v Česku promořena asi třetina až polovina populace mononukleózou. A ti lidé o tom vůbec nevědí. A mononukleóza snižuje imunitu. Zvláště v místech, kudy se dostala do těla, což je v tomto případě krk, mandle. Mononukleóze se často říká nemoc z líbání – přenáší se hlavně slinami. A postihuje mladé lidi, kteří si třeba mohou jenom mezi sebou půjčit lžičku na jogurt anebo dají někomu ukousnout ze své svačiny. Lidé postižení mononukleózou mají v krku, tedy části dýchacích cest, trvale sníženou imunitu. Mívají také únavový syndrom.
LN: Jak se tedy proti koronaviru bránit?
Žádné přecpávání se vitaminy nepomůže. Koronavirus je objektivní a nesmlouvavý indikátor kondice naší imunity potažmo našeho životního stylu. Sedíme celé dny v kancelářích, kde je přetopeno a umělé světlo, nechodíme ven, nehýbeme se, jíme mnoho přespříliš upravených potravin plných chemie, jsme obézní, máme vysoký tlak a cholesterol, dýcháme špatný vzduch. Žijeme prostě strašně pohodlně. Za mnou do ordinace chodí čím dál mladší lidé, kteří od nejútlejšího věku jen vysedávají u počítače. Místo toho, aby v dětství lítali venku a lezli po stromech. Kvůli tomu nemají vlastně ani vyvinutý hrudník, a tím pádem ani dýchací cesty a imunitu těchto cest.
Další věc je stres. Ten na nás působí dlouhodobě a snižuje imunitu. Teď se vrátím zpět k té zmiňované španělské chřipce, jež podle odhadů, které jsou k dispozici, zabila 50 až 100 milionů lidí. Většina z nich byli vojáci účastnící se první světové války. Jak to? Tito vojáci hodně kouřili, byli neustále ve velkých houfech, často tělo na tělo, neustále v chladu. K tomu byli dlouhodobě odloučení od svých rodin a samozřejmě vystavení obrovskému riziku. A k tomu všemu to strašné válečné poslání. To vše znamenalo obrovský stres.
LN: Jaké tedy máte doporučení pro dnešek?
Změnit svůj životní styl. Pobývat na čerstvém vzduchu, hýbat se, otužovat, hlídat si jídelníček. Myslet na své zažívání – ve střevech sídlí většina imunitních buněk. Odpočívat, myslet na duševní hygienu.
LN: Změnu životního stylu můžeme do jisté míry udělat ze dne na den, účinky toho se však dostaví až za hodně dlouho. Co tedy dělat teď hned?
Je třeba udržovat čisté dutiny. Bránit jejich zanesení a neprůchodnosti. Ideální by bylo každé ráno a večer vyplachovat dutiny minerální vodou Vincentka. Ta obsahuje důležité minerály a velmi se blíží tekutině, která je našemu tělu vlastní. Přidám svůj oblíbený recept, jak dostat Vincentku do posledního kouta vašich dutin: klekněte si na kolena a dejte hlavu co nejvíce na jednu stranu a pak na druhou stranu, párkrát se takto zakývejte a na závěr udělejte kotrmelec.
Další věc: virové infekce z 90 až 95 procent likviduje teplo. Čili horečka. Takže jakmile dostanete horečku, nesnažte se jí zbavit, naopak si ji hýčkejte. A pokud na vás něco leze, ale horečka se nedostavuje – a tak to u některých lidí je –, snažte se vyrobit si horečku uměle. Přitom platí, že čím rychleji se viry množí, tím jsou choulostivější na teplo, termolabilnější. Radil bych třeba prohřát se dvakrát týdně ve vaně s teplou vodou a trochou obyčejné kuchyňské soli.
Anebo – pokud nemáte vanu – namočit si nohy třeba ve sprchovém koutu či v kyblíku s teplou vodou a neustále přilévat teplejší vodu, kolik jen snesete. A až vám teplo doputuje až k hlavě, až vám hlava zčervená a začnete se na ní potit, pak je účinku dosaženo. Umělou horečku si můžete vytvořit také tím, že si lehnete do postele s elektrickou dečkou anebo se obložíte termofory. Na prohřátí je samozřejmě výborná také infračervená sauna. A ještě jedna věc – viry i bakterie hubí také ozón. Jeho výroba je integrována například v čističkách vzduchu. Doporučoval bych také zvýšit konzumaci cibule, nejlépe čerstvé. Obsahuje silice, které viry ničí.
LN: Proč se koronavirus tak masivně rozmohl v Číně?
Je to respirační problém. Mají tam neuvěřitelně znečistěné ovzduší. Číňané vůbec nevidí nebe. Tím, že kvůli nákaze přestaly pracovat některé továrny, se z ovzduší z 20 až 50 procent vytratil smog.
LN: Proč si nepomohou čínskou medicínou, která je považována za národní klenot pěstovaný po tisíciletí?
Současná čínská společnost či její významná část dnes žije západněji než Západ. Lidé konzumují produkty fast foodů, celé dny tráví v kancelářích či v provozech, večer vysedávají v restauracích nebo u monitoru. A chtějí rychlou léčbu západními prostředky. Tradiční čínská medicína vyžaduje trpělivost a čas. A ty nejsou. Akupunktura je výborná věc, ale aby vám pomohla, musíte mít energetický základ. A ten dnešní uspěchaná doba a západní životní styl ničí.
LN: Proč je koronavirus v italské části Alp, kde je přece zdravý vzduch?
Asi se tam objevil nějaký zdroj koronaviru. Nevím. Ale myslím si jednu věc. Člověk si tam koupí na týden lyžařský zájezd, za něj zaplatí nemálo peněz a pak, aby to nebyly vyhozené peníze, se snaží doslova ulyžovat k smrti. To je extrém. A každý extrém strašně zatěžuje lidské tělo a ničí jeho imunitu.
LN: Mohl by koronavirus podle vašeho názoru způsobit pandemii?
Potenciál na to má. Záleží na systémových opatřeních a jejich dodržování. Dodal bych ještě toto: můžeme se rozhodnout, zda budeme situaci kolem koronaviru vnímat jako tragédii, či jako příležitost pro změnu životního stylu. Zda to není výzva, abychom otočili pozornost na sebe a své nejbližší, na své tělo a na svou psychiku a snažili se něco změnit.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
