V zařízeních, kde se objevila nemoc covid-19, dostanou pracovníci v přímé péči měsíčně 40 000 korun hrubého a ostatní zaměstnanci pak 20 000 korun. V domovech, kde nákaza nebyla, by personál měl dostat 10 000 korun hrubého měsíčně. Odměna se stanoví za odpracované hodiny. Hodinové sumy činí 59, 115 a 235 korun.
„Pracovnice a pracovníci v sociálních službách se osobně - nejenom svým výkonem, ale osobní statečností - zasadili o to, že jsme situaci zvládli,“ uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády Maláčová. Podle ní se nákaza objevila ve 20 zařízeních. Nemocní se často v nemocnici neléčili, staral se o ně personál domova. „Naši pracovníci, ošetřovatelky a pečovatelky, na rozdíl od zahraničních své klienty neopustili a sociální služby v ČR se díky jejich nasazení nehroutí,“ dodala ministryně.
Vláda schválila zákon, který rozšiřuje a zpřesňuje pravomoci ministerstva zdravotnictví |
Odměny se budou vyplácet z dotačního programu za období od 13. března do konce května. O peníze budou moci žádat státní, krajská, obecní, nezisková, církevní i soukromá zařízení. Počítá se s částkou 5,2 miliardy korun. Dotace ministerstvo vyhlásí v pátek 8. května. Po splnění všech potřebných lhůt a vyřízení by domovy mohly mít peníze začátkem července. Rozdělí je pak ředitelé a ředitelky.
Kromě odměn by se z dotací měly hradit také výdaje, které poskytovatelé péče měli kvůli ochraně před infekcí. O této zvýšené sumě na provoz se ale ještě povede jednání s kraji o jejich finančním podílu, uvedla ministryně.
Podle původního návrhu ministerstva práce se odměny měly pohybovat od 15 000 do 45 000 korun hrubého za měsíc. Příplatek se měl stanovit za odpracované hodiny. Výdaje za březen a duben tehdy resort spočítal na zhruba osm miliard, pokud by o peníze požádali úplně všichni provozovatelé, kteří nemuseli kvůli koronaviru zavřít.
Vláda o dotacích pro sociální služby začala jednat před dvěma týdny. Debata se vedla o tom, komu a z jakých zařízení by peníze měly připadnout. Sociální služby totiž provozují především kraje, obce, neziskové a církevní organizace. Stát má pět ústavů.
V Česku platí od 12. března nouzový stav. Už o dva dny dříve se v domovech pro seniory a dalších zařízeních v celé zemi zakázaly návštěvy. Od 19. března pak klienti nemohli areály opouštět. V řadě institucí s klienty zůstal i personál, domů po práci nechodil.
Odměna pro zdravotnický personál
Odměnu pro zdravotnické záchranné služby (ZZS), jejichž pracovníci se podíleli na péči o pacienty s covidem-19, vláda na čtvrtečním zasedání schválila. Na twitteru to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Celkem půjde o 1,12 miliardy korun, na odměny zdravotníkům z nich je určeno 840 milionů, další peníze uhradí provoz mobilních odběrových týmů pro testování, vyplývá z materiálu pro jednání vlády. Ministerstvo už dříve nařídilo odměnit zdravotníky, kteří o pacienty s covidem-19 pečují ve státních nemocnicích. Z krajů se ozvala kritika, že tamní nemocnice na odměny nemají peníze.
„Vláda právě rozhodla o uvolnění částky 1 124 495 568 Kč a vyplacení jednorázové odměny 7000 záchranářům 14 poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Pro každého 40 000 Kč/měsíc, od 1. 3. do 31. 5. 2020,“ napsal Babiš.
Vláda schválila odměny pro policii, hasiče, celníky a vojáky. Na platy uvolní přes 30 milionů |
Na provoz mobilních odběrových týmů dostane 14 ZZS 28 milionů korun, protože jejich provoz nelze hradit z veřejného zdravotního pojištění. První vznikl při pražské Nemocnici na Bulovce už 1. března. „Mobilní odběrové týmy, složené většinou ze tří zdravotnických pracovníků, vyjížděly k odběrům vzorků u pacientů, u nichž bylo indikováno podezření z nákazy novým koronavirem,“ píše se v dokumentu. Vyčleněna na ně byla kromě personálu také vozidla, ochranné prostředky nebo speciální kontejnery na provoz vzorků.
Zdravotníci kromě toho museli zachovat nepřetržitý provoz ZZS pro běžné pacienty. Někdy se však setkávali i s nakaženými, kteří potřebovali pomoc, nebo odpovídali na dotazy ohledně koronaviru na lince 155. Odměny pro záchranáře ministra žádal 29. dubna výbor sněmovny pro zdravotnictví.
Podle poslanců nemají ZZS dostatečné personální rezervy. „Pokud tak byl záchranář nucen čerpat během epidemie ošetřování člena rodiny, znamenalo to, že jiný záchranář jej musel nahradit svou přesčasovou prací,“ uvádí materiál. Po kontaktu s rizikovým pacientem záchranáři podle něj nechodili do karantény, ale dál sloužili. Pracovali také zaměstnanci v rizikovém věku.
Odměnit všechny zdravotníky, kteří pracovali s nakaženými, má podle ministerstva zdravotnictví umožnit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou připravuje. Byla by vydána vyhláška, která zohlední nižší produkci nemocnic při zachování záloh. Do Sněmovny má jít v týdnu od 25. května ve stavu legislativní nouze.
