‚Přeci se nikdo nemohl nakazit při venčení psa.‘ Prymula kritizuje tabulku rizika od Chytré karantény |
Vzápětí se ale začaly objevovat i jiné reakce, mezi nimi hlavně negativní přístup k infikovaným. „Šla jsem si v roušce ke dveřím pro nákup, po chvíli vyběhl na chodbu soused a hned ji dezinfikoval a otvíral okna. Nikdo se se mnou nechtěl bavit. Chovali se ke mně, jako bych byla nakažená morem,“ řekla pro Lidovky.cz slečna Andrea, která bydlí u Prahy. Nedávno absolvovala doporučenou karanténu, byť výsledky testů na koronavirus měla nakonec negativní.
Podobné případy nejsou ojedinělé
Případy lidí, kteří přišli do kontaktu s covidem či nemoc přímo prodělali a setkali se s podobným chováním okolí, přitom nejsou ojedinělé. A má to své následky: pacienti se domnívají, že si onemocnění sami zavinili vlastní nezodpovědností a že ohrožují své okolí. „Často se cítí provinile, případně pociťují nespravedlnost za to, že je okolí stigmatizuje,“ popsal pro Lidovky.cz psycholog Dalibor Špok.
Většinou jde přitom o lidi, kteří netušili, že onemocněli, a následně jim blízké nebo internetové okolí vyčítá, že virus zanesli do zaměstnání nebo k sousedům.
Nová eRouška bude spuštěna do dvou týdnů, uvedl Vojtěch. Identitu nakaženého covidem neprozradí |
„Nejvíce případů, že lidé měli výčitky, jsem viděla již na počátku pandemie. Měli obavy, že nakazí ostatní, vyčítali si, že tomu mohli předejít. Provinění ale pořád cítí,“ potvrdila webu Lidovky.cz Michaela Veselá z Psychologického poradenství a terapie v Praze. Oba odborníci se shodli, že společenské stigma a pocit „nemoci z nezodpovědnosti“ je pravidlem, které se děje i u jiných nakažlivých nemocí, například u AIDS.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je chorobu potřeba destigmatizovat. „Jde o respirační onemocnění jako každé jiné,“ uvedl při prezentaci podzimních mimořádných opatření.
Každý druhý může být na podzim podezřelý
Sezona běžných a co do příznaků s covidem snadno zaměnitelných respiračních onemocnění vypukne v příštích týdnech. Hrozí tak, že v podezření na koronavirus bude na podzim každý druhý. I proto ministr Vojtěch nabádá, aby se se stigmatizací infikovaných ubralo, už s ohledem na fakt, že jim to z hlediska jejich duševního stavu nepřidává.
Ve zdravé, nenakažené populaci došlo oproti jarnímu startu epidemie ke změně. Strach z viru – zaviněný v té době mnoha neznámými kolem koronaviru – už tolik „ve vzduchu“ nevisí, lidi teď sžírá spíš frustrace a vztek. Krize se táhne, restrikce vydávané vládou připadají části veřejnosti chaotické a zmatečné. Dle psychologů proto nepřekvapuje, že u většiny populace došlo ke zhoršení psychického stavu.
Všechny školy na výuku na dálku připraveny nejsou, ministerstvo by mělo sjednotit pravidla, tvrdí expertka na vzdělávání |
„Lidé mají vztek a pociťují zlost na vládu a všechna ta chaotická opatření, která se zavádějí. Vidí v tom nesystémovost, nejednotnost, ztrácejí důvěru,“ vysvětluje si současné rozpoložení společnosti psycholog Špok. To se dle něj i psycholožky Veselé propisuje do projevů vyčerpanosti, jež si s sebou lidé nesou ještě z jara. Tehdy žili v napětí kvůli nejistotě z neznámé nemoci a až nyní se dopady na jejich duševní zdraví projevují. Proto oba ve shodě doporučují, aby zvlášť citliví jedinci více odpočívali a omezili užívání sociálních sítí a konzumaci zpravodajství.
