„Myslím, že ministr Vojtěch byl premiérovým otloukánkem, nyní se stal obětním beránkem. Jednal správně, když prosazoval přísnější hygienická opatření, premiér se však chtěl zalíbit lidu, čímž k současnému stavu hodně napomohl. Dle politických zákonitostí však hlava, která padá, je ministrova,“ uvedl Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity v Brně je překvapivé, že Vojtěch ve funkci zůstal tak dlouho. V průběhu krize jeho postavení poznamenaly některé chyby, například nepodložené prohlášení před koronavirovou krizí, že zdravotnického materiálu je dost, míní. „Ještě podstatnější je, že se v průběhu koronavirové situace na jaře a v létě dostával občas do dost nedůstojných situací. Zvláště v létě kvůli marketingové strategii a komunikaci premiéra vypadal jako ministr, jehož názory na potřebu určitých omezujících opatření jsou málo důležité - ve srovnání s potřebou udržet oblibu ANO. Výsledek byl, že ministr zdravotnictví působil jako nepříliš důležité „páté kolo u vozu“,“ poznamenal Kopeček.
Rezignace podle něj odráží fakt, že hrozí, že se pandemie vytkne kontrole. Vojtěch za to nechce nést politickou spoluodpovědnost, napsal Kopeček.
Vojtěch byl jedním z nejlepších ministrů, dal na názor odborníků, myslí si epidemiolog Maďar |
Také podle Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu v Praze byl Vojtěch tím, na jehož hlavu se hodilo, když se něco nedařilo. „Obecně vzato, byl Vojtěch typickým produktem Babišovy premiérské politiky - na první pohled sympatická tvář, nepolitik a nemanažer, naprosto závislý na premiérovi, a snažící se navodit dojem, že vlastně jde o manažera. Zároveň ovšem také typický otloukánek, na jehož hlavu se hodí, co se právě nedaří, aniž je očekávána nějaká zásadnější obrana. Jakýkoli pokus o emancipaci je pak v zárodku zašlapán do země (viz snaha o znovuzavedení roušek na konci srpna),“ poznamenal.
Mrklas nepovažuje Vojtěchovo odstoupení za příliš překvapivé. „Již pár dní bylo jasné, že Andrej Babiš ztrácí půdu pod nohama, a volby se blíží. Babiš proto musí něco udělat, musí převzít iniciativu,“ uvedl.
Podle Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze mohla být důvodem ministrova únava a vyčerpání, nevylučuje ale také tlak ze strany premiéra. „Těch problematických bodů, kvůli nimž docházelo i mezi vládními představiteli či odbornými komisemi ministerstva ke sporům, bylo více. Neshody kolem nošení či nenošení roušek byly jen jedním z problémů a k pozitivnímu obrazu vlády, premiéra a ministra to rozhodně nepřispívalo,“ konstatoval.
Částečné znovuzavedení nošení ochrany dýchacích cest provázel zmatek. Vojtěch zprvu 17. srpna oznámil, že bude povinné ve vnitřních prostorách, jako jsou obchodní centra a pošty, ve veřejné dopravě či ve školách mimo třídy. O dva dny později ministerstvo zveřejnilo, že roušky se vrátí rovněž například do kadeřnictví a hospod. Měli je nosit i lidé ve zdravotnických zařízeních, v kinech či divadlech. Po kritice premiéra Andreje Babiše (ANO) a následném jednání Vojtěch oznámil, že roušky ve školách, obchodech, restauracích či kadeřnictvích povinné nebudou.
Od 10. září jsou roušky povinné ve vnitřních prostorách budov v celé České republice, zhruba o týden později byly nařízeny i ve třídách při výuce s výjimkou prvního stupně základních škol. Ode dneška jsou roušky povinné v Praze i v celém Středočeském kraji na hromadných venkovních akcích, kde bude ve stejný čas více než 100 lidí.
Vojtěch se rozhodl z funkce odstoupit po necelých třech letech. Novinářům dnes řekl, že Babišovi už předal rezignaci. Poslancem zůstává. Demisí chce vytvořit prostor pro řešení epidemie nového typu koronaviru, která v posledních dnech nabývá na závažnosti. Počty případů v září strmě rostly a ve čtvrtek překonaly tři tisíce za den. Ministr již před několika dny připustil, že měl trvat na tom, aby se roušky začaly nosit uvnitř znovu povinně už od začátku září.
