U tří lidí v Česku existuje podezření na jihoafrickou mutaci koronaviru. Vrátili se ze Zanzibaru |
V Česku byla v jednom případě potvrzena nakažlivější jihoafrická mutace koronaviru, uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Informace o několika podezřeních na tuto mutaci se objevila v minulých dnech. Některé případy souvisely se zájezdem na Zanzibar a týkají se lidí nejméně z Královéhradeckého a Jihomoravského kraje.
Jakoukoliv mutaci viru může s jistotou potvrdit jen sekvenace, kterou v rámci SZÚ provádí Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
JAR začne očkovat své zdravotníky vakcínou od Johnson & Johnson. Chce nakoupit až devět milionů dávek |
Co vlastně sekvenace znamená? Zjednodušeně to je proces, kdy vědci dopodrobna zkoumají genetickou informaci a hledají odchylku od zbytku vzorků. „V podstatě si přečtete písmenka v genomu viru, jak jdou za sebou. Je-li tam nějaká abnormalita oproti jiným vzorkům, může se jednat o mutaci,“ vysvětlila dříve pro Lidovky.cz viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd ČR.
Podrobné zkoumání viru je časově i finančně náročné, SZÚ stihl do konce prvního únorového týdne prošetřit necelých sedm stovek vzorků, novější čísla budou v průběhu tohoto týdne. „Laboratoře nám zasílají vzorky od osob, které přiletěly ze zahraničí a byl u nich potvrzen covid. Ty jsou pak podrobeny dalším analýzám,“ přiblížila mluvčí Státního zdravotního ústavu Klára Doláková. Nemocnice do Národní referenční laboratoře odesílají okolo 100 až 600 vzorků týdně.
Nové mutace koronaviru jsou až o desítky procent nakažlivější než běžný kmen covidu. Nabízí se tak otázka, jak by jihoafrická varianta ovlivnila chod českých nemocnic, které už jsou nyní na hraně svých kapacit. „To je opravdu předčasné, samozřejmě každá mutace, která zvyšuje nakažlivost či virulenci viru, bude pro nemocnice jen komplikací, ale kvantifikovat si to nyní netroufám,“ uvedl pro Lidovky.cz šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Na nemocničním lůžku aktuálně leží přes šest tisíc covidových pacientů.
Britská mutace koronaviru bude na světě brzy dominantní, tvrdí britská vědkyně |
„Speciální dopad jihoafrické mutace na kapacity nemocnic neočekávám. To ale platí za předpokladu, že tento kmen covidu nepovede k dramatickému zvýšení počtu nakažených osob v populaci, zejména v rizikových skupinách,“ řekl k tomu vedoucí klinické skupiny při ministerstvu zdravotnictví Černý.
SZÚ v Česku prozatím potvrdil jen britskou mutaci koronaviru, již poprvé odhalili na konci loňského roku v Anglii. Podle dostupných informací může být o 60 až 70 procent nakažlivější než doposud nejznámější kmen covidu. V nejpostiženějších regionech se britská varianta viru vyskytuje zhruba v 80 procentech pozitivních vzorků, celostátně asi ve 40 procentech. Podle odborníků do pár týdnů nahradí běžný kmen koronaviru, právě kvůli tomu, že je více infekční. K přenosu viru stačí kratší čas než dosud uváděných patnáct minut.
HUDEMA: Jak jsme si to s covidem zavařili. Virus se mění pomalu, ale my mu pomáháme |
„Zatím není zcela jisté, která z mutací je nejagresivnější a nejrychleji se šíří. Může se stát, že britská varianta bude nakažlivější a nepustí tu jihoafrickou do populace ve větším měřítku,“ uvedl epidemiolog Prymula. Podle něj je přirozené, že jedna z nových mutací v Česku převládne. „Všechny najednou dominantní být nemohou. Budou si vzájemně konkurovat a některá z nich bude silnější, ta bude tou dominantní,“ doplnil bývalý ministr zdravotnictví.
Další významnou mutací je brazilská, již poprvé detekovali 6. ledna v Japonsku u cestovatelů, kteří se vraceli z Brazílie. V Česku se zatím nepotvrdila, případy ale hlásí Německo, Japonsko či USA.
Největší starosti dělá jihoafrická mutace patrně firmě AstraZeneca. Podle předběžné studie Witwatersrandské univerzity v JAR totiž koronavirová vakcína AstraZenecy, používaná i v ČR, poskytuje proti jihoafrickému kmenu jen minimální ochranu.
The New York Times (NYT) píší, že ze 748 lidí naočkovaných dvěma dávkami vakcíny se variantou viru 501Y.V2 (vědecké označení jihoafrické mutace, také se používá označení B.1.351) nakazilo 19. Ze 714 lidí, kteří dostali placebo, to bylo 20. Odpovídá to pouze asi desetiprocentní účinnosti očkovací látky.
Když ale vezmeme v úvahu statistickou chybu, může být podle NYT efektivita očkovací látky kdekoliv mezi nulou a 55 procenty. Je proto možné, že z budoucích studií na robustnějších vzorcích pacientů vyjde očkovací látka AstraZeneca ve vztahu k mutaci 501Y.V2 lépe. I kdyby byla účinnost vakcíny opravdu tak nízká, jak naznačují jihoafrická data, neznamená to, že je v boji se zmutovaným koronavirem k ničemu. Pořád totiž může chránit před těžkým průběhem onemocnění covid-19.
Společnost AstraZeneca už pracuje na nové verzi své očkovací látky, která si s jihoafrickou mutací poradí. Měla by být dostupná na podzim. Na účinnost vakcín od konkurence má jihoafrická mutace menší vliv. V Česku se momentálně, byť hlemýždím tempem, očkuje kromě přípravku od AstraZenecy ještě vakcínami Pfizer–BioNTech a Moderna.
Společnost Pfizer testovala svou vakcínu proti jihoamerické verzí viru ve zkumavce. Tvrdí, že je jen „trochu méně účinná“. U Moderny není případná snížená efektivita známa. Firma však už chystá úpravu své očkovací látky na míru jihoafrické mutaci.
Britská mutace koronaviru se v regionech nebezpečně šíří. Situace je podle imunologa Hela alarmující |
Účinnost zatím jen testované vakcíny od firmy Johnson & Johnson klesla po setkání s jihoafrickou variantou viru ze 72 na 57 procent. Další testovaná očkovací látka od firmy Novavax, která měla ve Velké Británii efektivitu okolo 89 procent, ochránila v JAR před nákazou jen asi 49 procent pacientů. Zkrátka: jihoafrická mutace neznamená konec světa, může však boj s koronavirovou pandemií značně zkomplikovat.
V době psaní tohoto textu odhalily genetické testy celkem 1825 případů nákazy jihoafrickou variantou ve 41 zemích. Nejvíc, 735, jich bylo v JAR. U našich rakouských sousedů se vyskytlo 438 potvrzených případů. V Německu jich bylo 35. Proto je možné, že se odolný virový kmen už šíří i na našem území, nebo se na něm brzo šířit začne. Klíčem k jeho úspěchu jsou tři změny v povrchových bílkovinách viru. Všechny se týkají takzvaného S-proteinu. Písmeno „S“ je z anglického slova spike, česky osten.
S-protein totiž tvoří známé bodliny na povrchu virových částic. Koronavirus je používá k pronikání do buněk. Na S-protein také cílí většina vakcín. Dvě nejdůležitější změny se týkají jednoho konkrétního kousku S-proteinu.
Je to jeho část, která se přímo váže na struktury vnořené do buněčné membrány. Jedna z těchto modifikací dala jihoafrické variantě viru jméno. Biologové jí říkají N501Y. Zdá se, že dělá virus o něco nakažlivějším. Druhá modifikace se jmenuje E484K. Nejspíš pomáhá viru utéct před imunitním systémem a snižuje účinnost vakcín.
