Vědci z iniciativy Sníh tvrdí, že antigenní testy nejsou dostatečně citlivé a spolehlivé. Navrhují proto, aby se místo nich používala metoda PCR, která je přesnější a při hromadném laboratorním zpracování může být i levnější.
Iniciativa Sníh doporučuje přísnější opatření a PCR testy. Na místě je prý krátké a rázné řešení |
„Antigenní testy mají opravdu mizivý záchyt u bezpříznakových jedinců,“ uvedla pro Lidovky.cz viroložka Ruth Tachezy, která je členkou vědecké iniciativy. I proto je k plošnému testování ve firmách skeptická a raději by celý průmysl uzavřela.
„Je v tom chaos. My jsme vládě radili, aby teď všechno zavřela a systém testování řádně připravila. Ono to není vůbec jednoduché. Zase se všechno děje ze dne na den,“ postěžovala si odbornice na viry.
  |
Firmy testují zaměstnance od minulého týdne, logicky se tak čekalo, že počet nových případů covidu půjde nahoru. Nakažení ve statistikách ale naopak klesají. To nahrává odborníkům, kteří tvrdí, že vláda vsadila na špatnou metodu.
I podle nové studie FN v Motole mají antigenní testy u bezpříznakových pacientů citlivost jen 44 procent, u silně pozitivních 75 procent. Výzkum ukázal, že testy je třeba častěji opakovat, aby se snížila jejich falešná negativita, dle vědců minimálně dvakrát týdně. Kabinet ale nařídil, že každý zaměstnanec musí být povinně testován aspoň jednou týdně.
Evoluční biolog Jaroslav Flégr potvrzuje, že antigenní testy jsou vhodné pro lidi s příznaky kvůli potvrzení nákazy. Stát přitom nařízení zdůvodnil potřebou najít bezpříznakové případy a tím ulevit nemocnicím.„Předpokládáme, že díky tomu se bude dařit izolace bezpříznakových jedinců,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí resortu Barbora Peterová.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Peterová dodala, že právě včasné zachycení bezpříznakových nakažených může mít pozitivní dopad na snížení počtu hospitalizovaných v přetížených špitálech.
Správa rezerv převzala na hranicích 40 tisíc antigenních testů, které jsou darem od Saska |
Z oficiálních statistik ministerstva zdravotnictví nejde vyčíst, kolik zaměstnanců se v Česku denně otestuje. Firmy nemají povinnost o tom informovat, musí jen hlásit pozitivní výsledky hygieně. Ta potom příslušnému pracovníkovi vypíše žádanku na PCR test, který má výsledek antigenního testu potvrdit.
Roli tak nehraje jen spolehlivost testovací metody. „Záleží také na tom, jak se budou zaměstnanci a zaměstnavatelé chovat, jestli skutečně budou povinné testování dodržovat, jak se to bude kontrolovat a podobně,“ podotkla viroložka Tachezy. I tento aspekt může přispět k vysvětlení, proč se příliš nedaří bezpříznakové jedince odhalit.
„Zda toto testování povede k většímu množství nově diagnostikovaných, je otázkou, uvidíme v datech. My se budeme snažit mít pozitivní záchyty podchycené a budeme je snad umět odlišit od ostatních,“ řekl pro Lidovky.cz ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Na otázku, jakým způsobem toho chtějí statistici docílit, šéf ústavu už neodpověděl. Jeho tiskový odbor se k otázce odmítl vyjádřit a odkázal na páteční tiskovou konferenci.
Fronty na odběry
Některé firmy navíc posílají své zaměstnance do testovacích center, kam chodí i veřejnost. Není tedy jasné, jak zdravotníci rozpoznají, zda jde o pracovníka v rámci povinného testování nebo o běžného občana, který přišel kvůli prevenci ze své vlastní vůle.
Antigenní testy prodává už i Makro, podnikatelům je k dispozici balení po 25 kusech |
To mimo jiné ukazuje na další problém – na řadě odběrových míst se tvoří dlouhé fronty a veřejnost se k antigenním testům nemůže dostat.
Ministr Jan Blatný (za ANO) k tomu včera ve sněmovně uvedl, že antigenní testování zaměstnanců mají zajistit zaměstnavatelé v rámci firmy a nemají je posílat do veřejných testovacích míst.
Pro představu: ve středu se nechalo v rámci prevence otestovat sto tisíc lidí, pozitivní výsledek se ukázal jen u jednoho a půl procenta z nich. U preventivního neboli plošného testování se využívají také antigeny, které jsou pro veřejnost zdarma.
V Česku od začátku března platí zatím nejtvrdší protiepidemická opatření. Je významně omezen pohyb obyvatel a lidé nesmí až na výjimky opouštět svůj okres, to může mít samozřejmě také vliv na pokles denních případů covidu. To však nic nemění na tom, že s novým nařízením přibývá obrovské množství testovaných lidí. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) se povinné prověřování zdraví týká zhruba tří milionu pracovníků, jenom státních úředníků je půl milionu.
Plán rozvolnění? Chybí
Kabinet nemá jasný plán, za jakých okolností rozvolní stávající opatření. Ministr Blatný ho údajně představí v pondělí na tiskové konferenci. Už nyní upozorňuje, že bude postupovat velmi opatrně. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu pro CNN Prima uvedl, že by se po Velikonocích mohlo začít uvolňovat. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ovšem tentýž den prohlásil, že pro podobné úvahy je potřeba mít v nemocnicích méně než tři tisíce pacientů s covidem.
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že v rámci vyhodnocování epidemické situace sleduje řadu ukazatelů. „Jedná se zejména o zátěž zdravotního systému, obsazenost lůžek intenzivní péče, pozitivitu testů nebo počet nově nemocných na 100 tisíc obyvatel. Klíčová je také hodnota reprodukčního čísla,“ uvedla Peterová. Za nejdůležitější považuje kapacitu nemocnic a pacienty na JIP.
Viroložka Tachezy však namítá, že není správné upínat se jen na počet hospitalizovaných. „Sledovat virovou nálož v populaci je velmi důležité. Část nakažených máte za 14 dní v nemocnicích a někteří z nich i zemřou, to jsou prostá fakta,“ uvedla.
O rozvolnění je podle ní možné uvažovat, až bude počet nových denních případů pod tisícovkou. „Vláda musí mít jasný plán a naopak vůbec nemluvit o rozvolňování. Zatímco zavření musí být rychlé a kompletní, otevírání musí být postupné a pozvolné,“ pokračovala Tachezy.
Podle virologa Ivana Hirsche je důležité sledovat i počet zemřelých a podle toho nastavovat protiepidemická opatření. „Mám pocit, že o tom se málo mluví, to je také naprosto zásadní ukazatel,“ řekl pro Lidovky.cz Hirsch.
