„Je nutné nabídnout dostatečnou vzdělávací podporu dětem po návratu do škol a dbát na jejich psychickou pohodu a zdraví vůbec,“ uvedl pro Lidovky.cz ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Ministr školství Plaga: MŠMT připravuje plán doučování zhruba na tři roky |
Podle materiálu, který Lidovky.cz získaly, má školství po pandemii přivést k životu balík evropských dotací, a to už letos. Na stírání rozdílů ve vzdělání mezi školáky půjdou tři miliardy. Polovina z toho zřizovatelům základních škol na intenzivní doučování.
Má začít tento rok a potrvá další čtyři léta. Cílí hlavně na děti, které se kvůli nevyhovujícímu domácímu zázemí či slabé motivaci nemohly účastnit distanční výuky, v důsledku čehož mají velké mezery v probrané látce.
Další 1,5 miliardy hodlá resort vydat na vzdělávání učitelů základních a středních škol. Zaplatí se z nich kurzy, kde se mají naučit, jak nejlépe pracovat s různorodými kolektivy a rozvíjet i děti se sociálním nebo jiným znevýhodněním.
Učitelé by se v kurzech také měli naučit více spolupracovat se speciálními pedagogy, školními psychology a terénními pracovníky neziskových organizací. Z přihlášených základních a středních škol vybere Národní pedagogický institut a Česká školní inspekce 250 nejvhodnějších, a to na základě indexu jejich socioekonomického znevýhodnění. Program by měl začít už letos a na čerpání dotace budou čtyři roky.
A jak bude probíhat zmíněné doučování žáků, kteří mají nedostatky v probírané látce? Má být prezenční, aby kromě doplnění znalostí pomohlo i k větší socializaci. Jsou na výběr dvě možnosti, při obou však budou žáci docházet přímo do školních tříd a dohánět látku z češtiny, matematiky a cizího jazyka. Provázet je budou buď učitelé nebo asistenti pedagoga, tato volba je na ředitelích škol. I žáky vybere po konzultaci s učiteli ředitel.
Návrat žáků do škol? Důvodem nemá být práce rodičů, ale vzdělání, říká ministr Plaga |
Na výběr je tedy doučovací blok pro pět žáků v celkové dotaci 16 hodin, který vyjde na 10 500 korun, druhou variantou je cílená odpolední příprava na vyučování s minimálním rozsahem 48 hodin. Ta bude třikrát týdně 60 minut po dobu pěti po sobě jdoucích měsíců, bude probíhat téměř celé pololetí. Tento blok doučování pro skupinu pěti žáků vyjde na 25 500 korun.
7,5 miliardy od státu
Podle exministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) tři miliardy z evropských peněz nestačí. „Proto navrhuji mimořádný balíček opatření pro roky 2021 a 2022, který bude financován státem částkou zhruba 7,5 miliardy korun,“ uvedla pro Lidovky.cz. „Ve všech různých školách máme dohromady skoro 1,5 milionu dětí a studentů. Při předpokládaných nákladech 7,5 miliardy korun to znamená 5000 korun na každé jedno dítě či studenta.“
Navrhované státní peníze by pak podle exministryně mohly jít i na tábory, kempy a mimořádné školy v přírodě v délce 14 dnů. Organizovaly by si je samy školy. Učitelé by se během nich věnovali dětem v malých skupinkách a individuálně, probírali by látku podle toho, v čem by měly děti největší nedostatky. Součástí by měly být i sportovní aktivity. Pobytem v přírodě by děti uspokojily i potřebu socializace.
S doučovacími školami v přírodě souhlasí i Jiří Mihola (KDU-ČSL). Podle něj by měly být přímo povinné. „Obávám se, že když to bude na dobrovolné bázi, ještě více to prohloubí rozdíly mezi žáky,“ uvedl Mihola pro Lidovky.cz. Ti, kteří to potřebují nejvíce, by nemuseli mít zájem, naopak by se přihlásili ti svědomitější. Pomoc dětem v této situaci je podle Miholy přímo státní zájem, proto navrhuje zapojit i vysokoškolské studenty.
„Mohly by pomoci pedagogické fakulty, ale musí být nějak motivovány. Studenti by například mohli mít uznány praxe a ještě dostat stipendium. Pak budou mít motivaci. Studentů je velké množství, což by výrazně pomohlo,“ uvažuje Mihola. Pomohlo by také doučování jeden na jednoho.
Státní peníze by podle Valachové mohly jít i na program Absolvent 2021, který by pomohl studentům přijatým na vysoké školy doplnit si zameškané znalosti ještě před tím, než nastoupí do prvních ročníků vysokého vzdělání. Stejně by mohl fungovat i obdobný program pro učně, studenty konzervatoří a základních uměleckých škol.
Vysoké školy začlení online prvky
Studenty trápí izolace i pocit nejistoty. Musíme se jim snažit pomoci, uvedla prorektorka Univerzity Karlovy |
Další tři miliardy z evropských peněz hodlá ministerstvo investovat do vysokého školství, které má díky finanční injekci modernizovat technologie, připravit zcela online studijní programy a do těch prezenčních zapojit více online prvků a nástrojů, které se během koronavirové pandemie a distanční výuky ukázaly jako efektivní. Dále mají vysoké školy zavést „upskilling“ (prohloubení kompetencí) pracovníků v těch oblastech, které vyžadují vysokou kvalifikaci, aby tak posílili spolupráci mezi akademickou a aplikační sférou.
Vysoké školy mají současně reagovat na proměnu situace na trhu práce, kde se kvůli pandemii zvýšila poptávka po praktickém a profesně orientovaném vzdělání. To by měli saturovat právě absolventi vysokých škol, hlavně pak v hospodářských odvětvích. Poslední oblastí, kde vysoké školy peníze použijí, má být příprava studijních programů v rychle se rozvíjejících odvětvích, které jsou zároveň společensky významné. Tento program má začít fungovat v roce 2022 a opět jako výše zmíněné potrvá čtyři roky.
