Komerční připojištění je zpět ve hře, podobně systém fungoval už v 19. století. Jak ozdravit krvácející zdravotnictví?
Premium
Původní zpráva
Praha -
Pokud šlo někdy očekávat, že politické strany půjdou do voleb s precizním programem zaměřeným na zdravotnictví, je to právě v letošních sněmovních „covidových“ volbách. Krvácející nemocnice i vyleptané rezervy zdravotních pojišťoven znamenají nutnost nalézt plán k ozdravení sektoru, který by měl sám péči poskytovat. Proto se Lidovky.cz zeptaly stran, zda se na jednacím stole může opět objevit otázka nadstandardů.
V současné době u nás funguje sedm zdravotních pojišťoven, velké rozdíly byste mezi nimi ale nenašly: fungují prakticky jako klony Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a peníze dostávají přerozdělené od státu ze zdravotního pojištění. To buď platíme my všichni povinně, nebo je za nás platí stát formou platby za státního pojištěnce. Cokoliv mimo péči, kterou zákon stanovuje jako standardní, už si musí pokrýt pacient ze svého.
Zvolte si šéfy své pojišťovny
Zajímavá shoda panuje mezi dvěma subjekty, které si na podzim přímo říkají o premiérské křeslo, tedy ODS a Piráti. Cokoliv hodlají prosazovat tyto partaje, má slušnou šanci objevit se v praxi.
„V dalších letech se pak dá bavit o reformě zdravotních pojišťoven a jejich produktů do popsané formy tzv. samosprávných zdravotních pojišťoven, které by mohly nabízet rozdílné pojistné produkty,“ nastínil nápad své partaje pirátský poslanec Petr Třešňák.
Nejde o novou myšlenku. Na podobné bázi fungovaly pojišťovny už v 19. století. Lidé si vytvořili společný fond, z něhož se hradily náhlé výdaje, na jejichž uhrazení by jedinec nedosáhl.
Kdo by „lidové“ pojišťovny řídil? Elektronizaci prosazující Piráti navrhují, aby právě pomocí moderních technologií zvolili vedení těchto institucí samotní klienti. Jen pro ilustraci: dle české legislativy potřebuje zdravotní pojišťovna pro svůj chod alespoň 100 tisíc klientů.
Klíčový je fakt, že pojišťovna by mohla klientovi nabídnout jiný rozsah služeb, než momentálně ukládá zákon. „Pojistné plány jsou pojmem soukromého zdravotního pojištění, jehož rozvoj jako další zdroj příjmů pro financování zdravotnictví si umíme představit,“ doplnil Třešňák, podle kterého je to stejné jako s pojistnými plány, které nabízejí pojišťovny třeba v oblastech nemovitostí nebo automobilů. Otevřel by se tak pro pojišťovny prostor zahrnout do své nabídky i proplácení nadstandardní péče.
Tím by mezi pojišťovacími domy vznikla konkurence, která kvůli současnému „klonování“ pojišťoven dle vzoru VZP chybí.
Nemocnice jako hotel
Občanští demokraté dostávají své pověsti strany podnikatelů a byznysu. Současné zdravotní pojištění by totiž chtěli doplnit o „sociálně únosné navýšení soukromých zdrojů“, neboli větší finanční zapojení pacientů.
Podle lékaře a senátora za ODS Romana Krause by pomohlo také zavedení vzájemně si konkurujících pojistných plánů, které by byly dobrovolné.
Tomu přitakává poslanec TOP 09 Vlastimil Válek. „Mohu-li si dobrovolně pojistit čelní sklo mého vozidla, nesmí mi stát bránit dobrovolně si připojistit cokoliv týkajícího se mého zdraví,“ podotkl brněnský lékař.
„Dále počítáme s postupným zavedením plateb za hotelové služby v lůžkových zařízeních,“ vypočítal pro Lidovky.cz senátor Kraus další možnosti, jak přivést do zdravotnictví nové finance.
Právě hotelové služby jsou asi nejčastější podobou nadstandardu, nemocnice je však mohou poskytovat dle vlastního uvážení. Může jít o „prémiový“ jídelníček, vlastní pokoj, velkoplošnou televizi a celou paletu drobných výhod, kterou se poskytovatelům péče vyplatí nabídnout těm, kteří budou ochotní ulehčit peněžence.
Neznamená to však, že by kvalita zdravotní péče, jež se vám dostane, závisela na velikosti vašeho konta. Už v současném systému však existují případy, kdy se „nechat hýčkat“ znamená reálně mít obrovskou výhodu.
Učebnicovým příkladem je léčba šedého zákalu. Standardem, který vám pojišťovna při zákroku zaplatí, je monofokální čočka. Ta sice člověku zrak zaručí, ale zároveň ho odkáže na nucené využívání brýlí na blízko. Naopak nadstandardem je bifokální varianta čočky, která umožňuje život bez brýlí. Není tak překvapení, že většina pacientů raději sáhne po dražší variantě.
Na straně obránců současného centralizovaného systému naopak stojí hnutí ANO a komunisté. Zvláště pro druhou jmenovanou stranu je jakákoliv forma zvýšení spoluúčasti pacientů nepřípustná. Vedla by prý k postupnému snižování dostupnosti péče. „Zdraví se nedá koupit a nemoc zase prodat,“ řekla pro Lidovky.cz stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková.
Poslankyně ANO Věra Adámková ale uznává, že individuální plán vynaložené péče může Čechy poučit, na kolik starost o jejich zdraví opravdu vyjde. „Bez toho klienti svou péči považují za samozřejmost a nemají žádné povědomí o cenách daného zákroku,“ argumentuje kardioložka.
Někde mezi těmito póly se nachází ČSSD, která si dle svého místopředsedy Jiřího Běhounka dovede představit debatu o rozdílných pojistných plánech, podrobnosti ale halí do nutností provést „širokou a hlubokou diskusi“.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
