Osudová Sarah BernhardtováAlfonse Muchu poslavil plakát z roku 1894, který vytvořil na zakázku pro nejslavnější herečku své doby Sarah Bernhardtovou. Objednala si plakát na představení Gismonda, uváděné v divadle de la Renaissance. Mucha při tvorbě využil možností tehdy nově zdokonalené technologie litografického tisku. Nevytvořil jen slovní sdělení doplněné obrázkem, jak bylo tehdy zvykem, ale propojil typografii s kresebnými liniemi a vytvořil působivé vizuální dílo. Nadšená byla Bernhardtová i publikum. Spolupráce s herečkou trvala pět let a přinesla Muchovi řadu dalších nabídek. |
Unikátní kolekce čítající více než sto Muchových prací je v Praze jako celek představena vůbec poprvé na světě.
Od středy bude výstava otevřená pro veřejnost a potrvá do 30. července. Základní vstupné stojí 180 korun. Vystaveno bude všech 116 plakátů, které z celkem 119 Lendl vlastní. Zbylé tři plakáty jsou v podstatě nedostupné, jeden se považuje za ztracený a dva jsou v zahraničních veřejných sbírkách.
Výstava se jmenuje Ivan Lendl: Alfons Mucha, a pořadatelé tak chtějí mimo jiné naznačit, že podle nich obě jména mnohé spojuje. Patří k těm, která si cizinci v souvislosti s Českou republikou vybavují mezi prvními. Oba dosáhli největších úspěchů a společenského uznání nikoli ve vlasti, ale za hranicemi.
Lendl přijede na konci dubna
Ivan Lendl nyní sbírku posílá do světa, po Praze bude pět let putovat po dalších evropských městech. Na zahájení výstavy přijela jeho dcera Marika, Lendl pražskou prezentaci zhlédne 29. dubna.
"Postupem času jsem pochopila vášeň, jakou tatínek k jeho dílům cítí, a musím říct, že i já jsem se do nich zamilovala," řekla před zahájením výstavy Lendlova dcera novinářům.
Instalace Muchových plakátů v pražském Obecním domě
Mucha byl významným českým malířem a designérem, který se dnes považuje za nejtypičtějšího přestavitele stylu art nouveau neboli secese a také za jednoho ze zakladatelů plakátové tvorby. Tím, že využil tisk, otevřel Mucha plakát široké veřejnosti, umožnil jí, aby si jej mohla koupit a vyzdobit si jím domácnosti.
"Nosnou osou jeho děl se stalo krásné dívčí tělo, vetknuté do bohatých původních ornamentálních vzorců. Okamžitě upoutávalo pozornost. ... Muchovi se podařilo vystihnout nejen ideál dobové krásy, ale i nový přístup k reklamě, který je používaný dodnes, kdy výrobky propagují světové modelky," říká o přitažlivosti Muchových děl historik umění a jeden z kurátorů výstavy Karel Srp.
Slovanská epopejMucha zasahoval do různých uměleckých oborů. Navrhoval kostýmy, jevištní dekorace, obaly knih, šperky, nábytek. Přes věhlas ve světě zůstával vlastencem, a když získal v Americe sponzora, vrátil se a začal tvořit cyklus monumentálních pláten Slovanská epopej, na němž pracoval 18 let. Momentálně je Slovanská epopej vystavena ve Veletržním paláci v Praze. Stále však nebyl vyslyšen Muchův požadavek, aby Praha vybudovala pro toto jeho dílo důstojnou samostatnou expozici. |
Na výstavě v Obecním domě se podílel také kurátor Lendlovy sbírky Jack Rennert, který plakáty do sbírky dlouhodobě vyhledával a doporučoval, co koupit a co ne. I když Muchovy plakáty má ve svých sbírkách řada institucí, ta Lendlova je výjimečná svojí uceleností. Některé z plakátů nejsou známy ve světě ani ve třech exemplářích, jiné dokonce existují pouze v jednom, který má ve své kolekci Lendl.
