Úplné znejistění Barbary Probst ukazuje relativitu našeho pohledu

"Zastavení v čase par excellence, multiplikace prostřednictvím série záběrů, nejasná hranice, kde začíná a kde končí aranžmá, odkazy k estetice a lineární naraci hraného filmu, to vše jsou prvky, které prací Barbary Probst výrazně prostupují," uvádí v představení výstavy kurátor David Korecký.

Barbara Probst se narodila v Mnichově v roce 1964, žije střídavě v Německu a USA. Galerie Rudolfinum představuje až do 6. července její obrazově bohaté dílo se silným konceptuálním zázemím, čímž navazuje na pomyslnou řadu autorských fotografických výstav Jürgena Klaukeho, Gregory Crewdsona, Shirany Shahbazi nebo Bernda a Hilly Becherových.

Výřez z fotografie Exposure #104: N.Y.C., Vanderbilt & Lafayette Avenues, 01.13.13, 9:50 a.m.

Výstava Úplné znejistění představuje autorčinu instalaci Co se skutečně stalo (1997-8) a na dvacet pět fotografických souborů z dlouhodobého projektu Exposures (2000-2013). Kurátorem je David Korecký, výstavu doprovází texty Barbary Probst, filozofa Miroslava Petříčka a teoretika Martina Mazance.

Na sérii Exposures začala Probst pracovat v roce 2000 a dodnes vzniklo něco přes sto souborů. Všechny spojuje metoda, kterou jsou pořízeny: dva až třináct fotoaparátů je instalováno v jednom prostoru a jejich závěrky pořídí snímek simultánně za pomoci dálkového, rádiem řízeného ovládání. Vyfotografované snímky jsou divákovi předkládány v řadách, jež mají přesně danou posloupnost "jako slova ve větě". Instalace sestává většinou z velkoformátových snímků a divák se musí pohybovat, aby je přehlédl. Stačí pootočení hlavy, krok stranou, vpřed nebo vzad. I u této formálně redukované práce Probst zůstává věrná performativnímu principu interakce s divákem.