Moravec, který se narodil 9. listopadu 1930 v Praze, byl v médiích přezdíván „básníkem klavíru“ a pro mnohé byl dokonce „pianistou pianistů“. Uchvacoval perlivou technikou, dynamickou škálou úhozu, smyslem pro barevnost tónu a jemné odstíny nálad.
Poslední rozloučení s Ivanem Moravcem se uskuteční 4. srpna od 11:00 v bazilice svaté Markéty v pražském Břevnově s následným uložením do hrobky na břevnovském hřbitově, sdělil zástupce rodiny Daniel Korte.
Diváci i kolegové oceňovali nejen jeho instrumentální umění, ale i skromnost, neokázalost a pracovitost.
Zemřel finančník s duší klavíristy. Větrovský pracoval pro stát i Kellnera |
„Ivan Moravec byl nejuznávanějším českým pianistou, zanechal výraznou stopu hlavně v zahraničí. Budu na něj vzpomínat jako na velmi laskavého a inteligentního člověka, který byl vzorem pro mladé pianisty svým způsobem práce, snahou o maximální dokonalost,“ řekl pianista Ivo Kahánek. Moravec se podle něj nikdy nespokojil s povrchním efektem a pracoval vždy mravenčím způsobem, navíc skromně a se zájmem o práci ostatních kolegů.
Za svou bohatou mezinárodní kariéru Moravec koncertoval prakticky na všech významných světových pódiích a byl zván jako sólista předními orchestry a dirigenty. Jeho diskografie zahrnuje desítky snímků, z nichž mnohé se pyšní titulem „nahrávka roku“ a dalšími cenami. Díla Mozarta, Beethovena, Debussyho, Francka a Chopina hrál s velkým úspěchem. To zároveň vysvětluje, proč česká hudba v jeho repertoáru nezaujímá tak významné místo, i když po světě hrál často třeba Janáčkovy skladby.
Jeho interpretační mistrovství bylo již oceněno mnoha uznáními, včetně prezidentem udělené medaile Za zásluhy v roce 2000, Ceny Karla IV. či Ceny Antonína Dvořáka.