Galerie Kodl prodala 200 uměleckých děl za celkovou částku 250 miliónů korun, čímž se její dnešní aukce stala historicky nejúspěšnější v České republice. Dosavadní rekord držela stejná aukční síň z loňského roku, kdy zaznamenala tržbu přes 142 milionů korun. ČTK to za Galerii Kodl sdělila Terezie Kaslová. Velkoformátové plátno Šero v pralese z roku 1929 od malířky Toyen z jejího sběratelsky vysoce ceněného artificiálního období mělo vyvolávací cenu 14 milionů korun, jeho cena se tak nakonec více než zdvojnásobila. Tuzemský aukční rekord Toyen držel zatím obraz s názvem Spící, který se v roce 2009 prodal za 23,2 milionu korun včetně aukční přirážky.
Díla Toyen, která je označována za první dámu české meziválečné avantgardy, zahrnují „naivistické“ obrazy spjaté s českou realitou, ponuré výjevy inspirované válkou či, pro ni tolik typické, surrealistické kompozice. Její surrealistické obrazy dodnes působí uhrančivě a je o ně velký zájem.
Dnes prodaný obraz Šero v Pralese nemá žádný záchytný bod či pevný střed, vše je v neustálém neuspořádaném procesu dění. Pozorovatel je tak nucen ponořit se do sebe sama a tam hledat odpovědi na své nejniternější otázky ukryté v podvědomí, stojí v popisku katalogu aukční síně.
Podobného zájmu jako Toyen se dnes podle Kaslové dostalo také dílu Zapomenuté hračky od Giorgia de Chirica, které se z původní vyvolávací částky 19 milionů vyšplhalo až na 26,2 milionu Kč. Desetimilionovou hranici překonalo i kubistické Zátiší s hodinkami od Emila Filly (vydraženo za 10,6 milionu Kč), Koupání od Františka Kupky (13,6 milionu Kč) a Žně v Kraskově od Antonína Slavíčka (11,2 milionu Kč). Další obraz Emila Filly Ležící žena dosáhl částky 9,8 milionu korun.
Obraz Šero v pralese malířky Toyen
Kdo je Toyen?
Toyen (vlastním jménem Marie Čermínová, 1902-1980) je označována za první dámu české meziválečné avantgardy. Její dílo zahrnuje „naivistické“ obrazy spjaté s českou realitou, ponuré výjevy inspirované válkou či, pro ni tolik typické, surrealistické kompozice. Často je v jejím díle přítomen také erotický akcent, poprask vyvolal například Polštář se scénou z nevěstince či slavný Ráj černochů.
Kromě umění proslula Toyen i nekonformními názory. Odmítla civilní jméno, zrušila své rodinné vazby a popřela tradiční ženskou roli. Oblékala se do mužských šatů a sympatizovala též s anarchistickým hnutím. Narodila se 21. září 1902, v šestnácti se rozešla s rodinou a studovala UMPRUM. Malovat začala kolem roku 1922. Týž rok se na chorvatském ostrově Korčula seznámila se surrealistou Jindřichem Štyrským a rok nato se z ní stala Toyen.
Se Štyrským zůstala až do jeho smrti v roce 1942. Za války ve své garsonce v Krásově ulici ukrývala básníka Jindřicha Heislera, kterému hrozila deportace do koncentračního tábora. V roce 1947 s ním odjela do Paříže a vstoupila do surrealistické skupiny Andrého Bretona. Mezi léty 1947 a 1962 tam měla šest samostatných výstav. Postupně se však stále víc uzavírala před světem. Zemřela 9. listopadu 1980 ve 78 letech. Pohřbena je na pařížském hřbitově Batignolles.
Surrealistické obrazy Toyen dodnes působí uhrančivě a je o ně velký zájem. Dosud nejdražší byl Spící, prodaný v roce 2009 za 23,3 milionu korun. Dnes prodaný obraz Šero v pralese se s částkou 30 milionů korun zařadí na čtvrté místo v žebříčku nejdráže prodaných obrazů na aukcích v České republice.
