Most! byl vzácný úkaz seriálu, kterému neustále stoupala sledovanost. Na závěrečný díl se v pondělí dívalo podle údajů České televize 1,6 milionu diváků. Je jasné, že se Most! nekorektním humorem trefil do vkusu diváků. Jen ujištění, že děláte něco dobře, je více, než může říct většina současné české televizní produkce.
Most! vtipy dovedl sázet obratně. Na rozdíl od sitcomu neměli tvůrci snahu žerty lámat přes koleno a ve chvílích bez humoru dali naopak vyniknout prvkům sociálního dramatu. Kromě konce, během kterého Most! zvážněl snad až příliš, tato nenásilná kombinace fungovala skvěle. Verbální (a často i fyzické) rány rozdával spravedlivě všem - rasistům, ale i jejich obětem. I tak ale platí, že první polovina seriálu byla po stránce humoru tou silnější.
Hybnou silou seriálu byly bezpochyby herecké výkony jeho hrdinů a antihrdinů. Luděk v podání Martina Hofmanna byl flákač, který si i přes relativní absenci kladných vlastností dokázal diváka získat. Jako úkaz pak působil čirý herecký minimalismus Zdeňka Godly, jehož Franta sázel již téměř zlidovělé hlášky stejně často, jako v Severce u stolu „držel úhel“.
Snad nejvíce obdivuhodnou záležitostí je v tomto ohledu ale dabing Jana Ciny, který namluvil postavu Dáši místo její představitelky, herečky Eriky Stárkové. Cinův hlas k postavě sedí tak přirozeně, že de facto odvedl jeden z nejlepších hereckých výkonů v seriálu, ačkoliv v něm sám nevystupoval.
Před Mostem není úniku
Budiž tvůrcům ke cti, že samotné město Most v rámci černohumorného seriálu o rasismu nevylíčili jen špatně, ale nezapomněli ukázat i některé jeho malebné stránky. Což je vlastně víc, než se dá říct o vylíčení Ústí nad Labem v druhé řadě seriálu Rapl, který Mostu! každé pondělí „předskakoval“. Divák by asi nejspíš čekal, že to bude naopak.
Scénář mě docela vyděsil, tvrdí představitel Franty ze seriálu Most! |
Most! zhruba po čtvrtém dílu, ve kterém byla představena fiktivní organizace Snědá tíseň, začal žít vlastním životem i na sociálních sítích. V tomto ideálním stavu, kdy rozsáhlý marketing televiznímu produktu zajišťují sami fanoušci, setrval až do konce. Most! byl všude, nešlo ho ignorovat. Vrcholem toho byla veskrze obludná akce na jednom nejmenovaném slevovém portálu, kdy se ve skutečné Severce nabízela třetinka piva s utopencem za lidových 39 korun.
Proto se asi nemůžeme ani divit, když se o seriálu bude ještě dlouho mluvit. Tím dává vzpomenout na diskutabilně ještě lepší Kolečkův a Prušinovského seriál Okresní přebor, kterému se pozornosti alespoň v takové míře bohužel nedostalo.
Právě ale díky setrvačnosti, kterou Most! u fanoušků nabral, mu bez problému prošla druhá, o poznání slabší polovina. Poslední čtyři díly i přes rychlý sled událostí ztrácely dech, když příjemný a klidný situační humor vyměnily za až příliš dramatické situace a poněkud hluché příběhové linky, jako bylo například milostné vzplanutí mezi Frantou a Dášou.
To působilo nastavovaně jen proto, aby tvůrci ze scénáře vyloudili několik dalších vtipů. Závěr byl pak tak zoufale neurčitý, že být Most! pohádkou, slušelo by k němu dodat, že hrdinové „žili šťastně až do smrti. Pokud neumřeli, tak žijí dodnes“.
Most! českému divákovi ukázal, jak by v budoucnosti mohlo vypadat jádro televizní produkce. Vyšlapal cestu těm, kteří přijdou po něm, a s trochou štěstí nahradí někdy až ubíjející televizní šeď současnosti. Prušinovský a Kolečko dokázali, že jejich tvůrčí tandem se s originální tvorbou dokáže i přes některá škobrtnutí důstojně vypořádat. Celkové vyznění Mostu! zase dokazuje, že televizní produkce nesmí s českými diváky jednat v rukavičkách. Jestli se ale něco změní, to se teprve uvidí. Ani mostecká vlaštovka totiž jaro nedělá.
Most! Scénář: Petr Kolečko a Jan Prušinovský |