Pro nás jsou důležité jiné otázky: Je možné vyprávět u piva klasifikované informace ze zasedání Bezpečnostní rady státu (BRS)? Je správné zveřejňovat částky vyplacené za vykoupení českých občanů?
Alarmující je primárně fakt, že se ven dostaly tajné informace ze zasedání předsednictva BRS. To tvoří Sobotka, Babiš, Bělobrádek, Chovanec, Stropnický a Zaorálek. Jeden z té šestice trousí – místo aby bezpečnost hájil, tak ji ohrožuje. Britská vláda při podobných situacích žádá média, aby v zájmu všech občanů nezveřejňovala info o jednání s únosci – a někdo z vlády české dělá pravý opak. Nevíme, jak konkrétně jsou informace klasifikované, ale také může jít o trestný čin ohrožení utajované skutečnosti z nedbalosti podle z § 318 trestního zákona. To je hlavní skandál, týká se jak politiků, tak novinářů.
Útěk Hany do Pákistánu je lež. Letěla s rodinou do Turecka, tvrdí vyjednávač |
Únik informací z nejzodpovědnějšího orgánu republiky musí začít Národní bezpečnostní úřad vyšetřovat. Ohrožuje nás ze dvou důvodů. První je principiální: z BRS nesmějí unikat informace, podrývá to víru občanů v zákonnost chování ministrů, podrývá to i důvěru spojenců v Česko.
Druhý argument je ryze praktický: gauneři celého světa vědí, že evropské země takřka do jedné platí výkupné za své občany. Přesto se z dobrých důvodů všechny vlády tváří, že nic takového neexistuje. Přímé potvrzení „vykupujeme své lidi zpět“ i s jednoznačnou cenovkou 3 000 000 dolarů je jasnou výzvou únoscům celého světa: Chytejte Čechy, rádi jezdí do dobrodružných destinací a jejich vláda je ochotně vykoupí!
Ne, nebudeme na tomto místě tepat konkurenci, ostatně všechna média, tištěná i elektronická, mají z minulosti stále ještě zbytky másla na hlavě. Stačí vzpomenout na případ Kuřim, kdy se přetiskovaly, a dokonce veřejně vysílaly obrázky svázaných nahatých chlapců, včetně jejich skutečných jmen... Ten případ změnil praxi i zákony. Příběh dvou osudem zkoušených žen by se při troše snahy mohl stát také i příběhem cesty k odpovědnosti. Ministři by mohli pochopit, že utajované je utajované, a média začít při každé publikaci přemýšlet, zda logický imperativ čtenáři chtějí vědět není náhodou v rozporu s nějakým jiným imperativem. Třeba ochranou osobnosti nebo národní bezpečnosti.
