Lidovky.cz

Názory

Poslední slovo Ivana Krause: Sweet Home Office


Ivan Kraus | foto: Lidovky.cz

Premium
Praha - Kdysi toužili být jen a jen sami. Spolu kdekoli a kdykoli. Hleděli si do očí a milovali se. Pak se vzali. Bylo to kouzelné. Pak pěkné. Posléze normální. Až do dne, kdy se objevil ten nešťastný virus a s ním řada opatření.

Oba pracovali doma. Nejdřív se jim to docela líbilo. Nikam nemuseli. Ušetřili spoustu času. Babičky se octly v izolaci, a děti proto zůstaly doma. Konečně je už neměl kdo rozmazlovat.

Autor:

Jednoho dne ale ona zůstala dost dlouho v koupelně. Zrovna ve chvíli, kdy on opustil svou kancelář v obývacím pokoji a potřeboval si umýt ruce. Vypadalo to na krizi, ale překonali to. Horší bylo, když později odmítl se synem procvičovat dělení a začal ve své kanceláři kouřit. Neuznal chybu a dost nehezky jí vytkl, že chodí do postele s hlavou naježenou ošklivými natáčkami.

Nějaký čas byl klid. Ale nepřirozený. Přerušila ho a dala mu najevo, že ví, proč má špatnou náladu. Nemůže se už stýkat se svou sekretářkou. Není divu, že mu už několikrát sama volala. Pracuje také nuceně doma, stejně jako její manžel, který se zase už nevidí se svou asitentkou, a je proto nesnesitelnější, než byl, dokud s ní byl v kanceláři a na údajných služebních cestách.

Přerušme raději příběh, aby se neztratila nit a byla šance, že to někdo dočte.

Přestala mu říkat důvěrným „Hele“, „Víš co?“ a „Pocem“. Jednou, hned za úsvitu, ho dokonce oslovila nevybíravým „Hajzle“.

I on změnil slovník. Už jí něříkal „Jaruš“, ale „Někdo“. Někdo měla včas uvařit a uklidit, a ne v pracovní době rejdit po sociální síti a opisovat si tam moudra z webových sbírek pro svou stránku s názvem Má filozofie. Jen proto, aby vypadala na síti jako intelektuálka a kamarádky jí psaly, že to se jim líbí.

Přistihla ho, jak brousí po seznamce a vyhledává rozvedené ženy. Bydlely nedaleko a byly ochotné nejen společně poslouchat čtvrttónovou hudbu, ale i „dělat jisté divy“.

Neměla k věci přístup Pařížanky, která ovládá dokonale lehkost bytí a odpoledne mluví o svém „příteli od pěti do sedmi“. Řekla, že už ji podvádí i online a rád by sdílel cokoli s kteroukoli a vnesl do manželství infekci.

Opusťme příběh, dokud je čas, a zmiňme se raději o tom, že ti dva zaměstnanci, kteří se náhle stali proti své vůli řediteli dvou domácích filiálek, se octli ve veliké krizi.

O polední přestávce, když opustili svá pracoviště, mu u sporáku vyčetla, že dal klukovi pohlavek za nesprávnou desetinnou čárku. Nenechal si to líbit. Kryt pootevřenou ledničkou jí vytkl, že vzala holce neprávem mobil. Protože jim nemohl pomoci nikdo z odborů, obrátili se na psychologa.

Poradil jim, aby vzpomínali na krásná společná léta, která spolu prožili. Sám si ale moc neví rady. Sdílí kancelář se svou ženou. Je to socioložka. Chodí po bytě s diktafonem a klade mu otázky do ankety o soužítí v době krize.

Tomáše Baldýnského ve středu zastupuje spisovatel Ivan Kraus

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.