Lidovky.cz

Názory

Poslední slovo Karla Olivy: Lingvisticko-chemická korekce

Karel Oliva foto: Lidovky.cz

PremiumNázor
Praha - V pondělí to bude 100 let, kdy se Čapkovi roboti v Národním divadle vydali na prkna, která znamenají svět, a z nich do světa opravdového. Až tedy na to, že před těmi 100 lety bylo 25. ledna úterý a že R.U.R. poprvé publiku předvedli královéhradečtí ochotníci již 2. ledna 1921 v Klicperově divadle (navzdory protestům autora i vedení Národního divadla).
  5:00

Poslední slovo Ivana Krause: Trochu o pátku

Ale vlastně bych v zájmu historické pravdy rád trochu upřesnil ještě dvě záležitosti.

Z jazykovědného hlediska je potřeba poopravit známý příběh o tom, že výraz „robot“ vytvořil Josef Čapek pro svého bratra Karla jako slovo zcela nové. Slovo „robot“ totiž nové nebylo, jen neslo jiný, byť příbuzný význam – a nebylo to slovo úplně české. 

Autor:

Věci se mají tak, že český výraz „robota“ převzalo již ve 14. století (a možná i dříve, jen na to nejsou doklady) v českých zemích žijící německojazyčné obyvatelstvo a začalo jako „die Robot“ (po rozšíření na celé německé jazykové území pak v podobách „Robat, Robate, Robet, Robelt, Robolt, Rowolt,…“) označovat to, co česká „robota“ znamená dodnes: nevolnickou práci. 

Půvabný doklad z 19. století je možno nalézt v titulu knížky, jejíž plná bibliografická citace zní „Franz August Brauner: Von der Robot und deren Ablösung für den böhmischen und mährischen Landmann. In böhmischer und deutscher Sprache. Verlag von Kronberger und Rziwnatz, Prag 1848“ (překládám volně „O robotě a jejím zrušení pro rolníky v Čechách a na Moravě. V českém a německém jazyce. 

Nakladatelství Kronberger a Řivnáč, Praha 1848“, neboť překlad „český a moravský rolník“ by byl vzhledem k tehdejším národnostním poměrům zavádějící; dodávám, že František Brauner byl český buditel a otec malířky Zdenky Braunerové). A slovo „Robot“ žije v němčině, zejména v té rakouské, stále, jako okrajový nespisovný výraz pro „dřinu“. 

Proto také, aby se zabránilo nedorozumění, již první německý překladatel díla R.U.R. Otto Pick přidal ke slovu činitelskou příponu „-er“: německý výraz je „der Roboter“ (byť dnešní němčina užívá i anglickou (!) přejímku „der Robot“). Bratři Čapkové tedy kolem r. 1920 téměř jistě německé slovo „Robot“ znali, a Josef je proto nepotřeboval nově vytvářet, jen posunul jeho význam a vrátil je na jeho rodnou českojazyčnou hroudu.

A pak je tu moje chemická kamarádka Jitka Čejková, která – myslím zcela spravedlivě – obhajuje roli chemie ve věci robotů a tvrdí (sama skromně říká „omílá“), že Karel Čapek nezamýšlel roboty jako mechanickoelektronická monstra, jak slovu „robot“ rozumíme dnes. Dokonce kvůli tomu a o tom vydala loni na podzim i docela čtivou a přitom poučnou knížku. A má pravdu, vždyť slovy „… roboti nebyli totiž mechanismy. Nebyli uděláni z plechu a koleček … vznikli docela jinak, a to cestou chemickou“ bránil nikolivplechovou (nelze říci „neplechovou“, že…) podstatu svých robotů i Karel Čapek v Lidových novinách již 9. 6. 1935.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.