Lidovky.cz

Názory

Poslední slovo Radky Kvačkové: Neznabozi


Radka Kvačková | foto: Lidovky.cz

Premium
Dlouho jsem neměla s ničím, a snad ani nikým, tak blízký vztah jako s respirátorem. Zpočátku jsme si nerozuměli, ale posléze si to sedlo. Že přilnul, poznám podle toho, že se začnu dusit, což ovšem není nic divného.

Poslední slovo Radky Kvačkové: Zločinci

V každém vztahu se jeden trochu dusí. Chodíme spolu nakupovat, zkoušíme i malé procházky, na trvalé soužití se ale zatím necítím. Možná je to otázka zvyku. Nebo nutnosti, která mi ale pořád vrtá hlavou. Proč zrovna u nás? Proč máme o tolik víc nakažených koronavirem než jiní?

Teorií jsem slyšela několik, nejčastěji tu, že je to kvůli premiérovi. Lidi mu nedůvěřují, a proto chodí do hospod zadními vchody. Nějak se mi nezdá, že by šel někdo do hospody kvůli premiérovi, který tam na sto procent není. To už bych spíš věřila na krevní skupiny. Na některé prý má covid spadeno víc než na jiné a zrovna áčko, které v místní populaci údajně převažuje, patří k jeho oblíbeným cílům.

Jedna teorie mi ale přišla ještě zajímavější. Kdesi jsem zaslechla, že nákaza může mít něco společného s náboženstvím. V zemích, kde je hodně věřících, zejména pak v těch protestantských, jsou lidi ukázněnější, takže nedávají covidu tolik příležitostí k množení jako my. No vyloučené to není. Pokud vím, tak třeba v převážně protestantském Nizozemsku nevěší ani záclony do oken, protože, jak věří, nemají co skrývat. Ve spodním prádle se neproducírují, u stolu sedí spořádaně, příbor drží, jak se držet má, a v neděli odcházejí do kostela. Ale nevím, nevím, jestli lze tvrdit, že Češi mají nejvíc nakažených proto, že jsou to neznabozi a okna zatemňují i u hospod. Rozhodně to stojí za úvahu, případně výzkum, kterého by se mohly chopit například teologické fakulty, jež jinak nemají dost příležitostí sáhnout si na dotace určené na vědu.

Koneckonců by šlo o nejprůchodnější cestu, jak z celé šlamastyky ven. Premiéra hned tak nevyměníte (kdo by to taky dneska bral) a s krevní skupinou nic moc nenaděláte, nehledě na to, že mnozí z nás ani nevědí, jakou mají. Já taky ne. Nedávno jsem se ptala svojí praktické lékařky, ale ani ona nevěděla. Řekla, že kdybych potřebovala transfuzi, zjistili by si to rychle na místě. Stejně nikdy nespoléhají na to, co kdo tvrdí.

Já už se taky nespoléhám, protože kdysi mi po těhotenské krevní zkoušce řekli, že mám RH faktor minus, a proto bych měla rodit na specializovaném pracovišti, ale posléze se ukázalo, že šlo o omyl, mám RH faktor plus, a specializované pracoviště mě tudíž nechce. Pro jistotu jsem si pak napsala svou krevní skupinu tužkou na poslední stránku občanky, jenže té červené, listovací, kterou už dávno nemám, takže není kam se podívat. A vzpomenout si taky nemůžu.

Škoda. Protože kdybych náhodou neměla áčko nebo ábéčko, byl by můj vztah k respirátoru o milimetr ležérnější, a možná by mezi nás proklouzla aspoň špetka čerstvého vzduchu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.