Odhalení účasti ruských agentů na výbuších ve Vrběticích se vší pravděpodobností sestřelilo z české oblohy nejen ruskou vakcínu Sputnik V (byť nikoliv třeba bavorský nebo rakouský Sputnik), ale i účast ruské společnosti Rosatom v tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech.
Nebyl to akt státního terorismu, šlo o útok na zboží pro obchodníka, uvedl Babiš. ‚Akci agenti zpackali‘ |
Ovšem asi i jeden velký volební střet. Nyní jsou totiž na domácí politické scéně protiruští téměř všichni – kromě prezidenta Zemana (který radši mlčí, aby nemusel agenty ruské GRU po pravdě označit za packaly a čučkaře), komunistů, SPD a Trikolóry. A jelikož Sputnik a Dukovany přestávají být aktuálním problémem, volby patrně přišly o štěpící linii Západ versus Východ, kterou jim hodlala vtisknout zejména koalice Spolu. O cejch fatální události, podobné třeba volbám v roce 1946, jež rozhodne o našem geopolitickém směřování.
Jistě, Rusko zůstane tématem, avšak podobným jako masová migrace, tedy že se na kritickém postoji vůči němu shodnou skoro všichni, byť každý v trochu jiném odstínu. A premiéra Babiše už asi nepůjde líčit jako Zemanova věrného spojence, který udělá vše, co bude v prezidentově (a tudíž i v ruském) zájmu.
Ruští agenti jako Pat a Mat
Celá kauza pěkně ilustruje vliv konkrétního sledu událostí. Konání agentů ruské tajné služby GRU ve Vrběticích jistě zasluhuje příkré odsouzení a minimálně takovou reakci, jakou vláda nyní předvedla. Leč jejich akce nemířila přímo proti České republice, měla za cíl překazit dodávky zbraní ruským nepřátelům. Nešlo o pokus o převrat jako v Černé Hoře, údajně též pod kuratelou jednotky GRU 29155 – a mimochodem rovněž zpackaný.
Kdo jsou ‚agenti z Vrbětic‘? Byli součástí ruské elitní jednotky, která měla po Evropě plno práce |
Dva agenti, kteří se později nechvalně proslavili v kauze Skripal, si již ve Vrběticích počínali trošku ve stylu Pata a Mata, poněvadž minimálně první výbuch z října 2014 měl údajně nastat později, a nikoliv na našem území.
Kdy se k informacím o působení Miškina a Čepigy ve Vrběticích přesně dostaly české tajné služby a kdy političtí představitelé, je sice docela podstatné, avšak zároveň to asi navždy zůstane zahaleno rouškou tajemství. Nicméně Andreji Babišovi i Janu Hamáčkovi se letos v dubnu tyto skutečnosti patrně náramně hodily k eliminaci enormního ruského (hradního) tlaku kvůli vakcíně Sputnik i Dukovanům. Nebo na ně zkrátka ze zákulisí zatlačil nějaký významný hráč těžké váhy, třeba stále nejsilnější zámořská mocnost.
Ať tak či onak, vypálit ránu podobného kalibru není žádná legrace. O čemž svědčí aktuální ruská reakce v podobě faktické paralýzy české ambasády v Moskvě. Ale nepřímo též informace o kolapsu Jana Hamáčka z minulého týdne a možná i vehementní odmítání zkušeného harcovníka Lubomíra Zaorálka přesunout se z ministerstva kultury právě na zahraničí.
Odpor vůči Rusku a Číně a deklarování jasně prozápadních postojů tvořily ústřední pilíř politické identity především u představitelů a voličů středopravicových stran. Rusko a jeho zájmy samozřejmě pro Česko nesporně znamenají reálné riziko a nebezpečí. Avšak zmíněné prozápadní a protiruské postoje se u nás zpravidla omezovaly na psané nebo verbální deklarace, po nichž zůstávaly leda hromady lajků na Facebooku.
Vondra: Rusko musí pocítit opatření, nemohou bolet jenom nás, ale i je. To je podstata rovnováhy |
Úzce s tím souvisí i zdejší neznalost východoevropských reálií, velké zjednodušování a schematičnost třeba v podobě příliš rychlého kladení rovnítka mezi Putinovo Rusko a někdejší Sovětský svaz. Či poměrně mdlý zájem nejen o ruskou, ale třeba i o ukrajinskou kulturu. Docela opožděnou vlnu popularity Pussy Riot v českém prostředí ostatně nechtěně vyvolal až Miloš Zeman a z ruských umělců se u nás větší pozornosti obvykle těší jen ti, které nechá Putin zavřít nebo jim prostě nějak ubližuje. Uvedené charakteristiky Vrbětice ještě zhorší, ovšem Rusové si za to mohou sami.
Ukrajina. Téma pro volby?
Ukrajina pak naše „západníky“ začne zpravidla interesovat teprve tehdy, když střelba na Donbasu poněkud zvýší kadenci. Ale třeba o tamní zápas s covidem se u nás skoro nikdo nestará. Na Ukrajině, jež odmítla ruské vakcíny, sice probíhá očkování, leč pomalu a fatálně nedostatečně. Mizivý počet dávek od firmy AstraZeneca má doplnit čínská vakcína. Zajímavé a příznačné bohužel je, že uvedené znepokojivé skutečnosti zde zcela zapadly, dokonce i v době vypjatého mediálního boje proti Sputniku V.
Namísto planých plamenných řečí a lajkování karikatur Putina nebo Zemana by proto zastánci prozápadní linie měli raději vyvíjet konkrétní aktivity, které by Ukrajinu přiblížily k dodávkám západních vakcín. Což je přece též záležitost geopolitického významu. Nesnadně řešitelná, zatím na tom ve vakcinaci nejsme o mnoho lépe, avšak coby volební téma daleko vhodnější než pouhé virtuální mávání neohroženou českou pěstičkou směrem ke Kremlu.
