Podrobná data z hygienických stanic přitom ukazují, že nemalá část očkovaných už proti této vysoce nakažlivé infekci není imunní. V Ostravě hygienici letos zaznamenali 64 případů spalniček. Každý třetí nemocný přitom byl očkován dvěma vakcínami.
Znamená to, že hladina protilátek u Čechů klesá. Laboratoř Synlab tento měsíc měřila hladinu ochranných látek u 1300 lidí. „Z výsledků vyplývá, že 28 procent vyšetřených pacientů ji má nedostatečnou,“ uvedla Aneta Medonosová ze Synlabu.
Také celkové počty nemocných ukazují, že spíše než malé děti končí v karanténě lidé ve věku 35 až 44 let. Z údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že jich je už stovka, tedy dvakrát víc než dětí.
Návrat spalniček, což byla dříve nejčastější příčina úmrtí u dětí, hygienici připisují nedostatečné proočkovanosti. Nemoc projevující se vysokými horečkami a vyrážkou se nešíří, pokud se nechá očkovat 95 procent populace. To pak chrání i nemocné, které očkovat ze zdravotních důvodů nelze. Této hranice Česko nedosahuje už od roku 2015. Někteří rodiče totiž očkování dětí odmítají.
Bez dětí se virus nešíří
Jenže právě děti jsou klíčem k ochraně celé populace. „Kdyby byly děti proočkované, virus by se nešířil. A potom by se nenakazily ani osoby, jejichž ochrana už není dostatečná,“ řekla LN lékařka Hana Cabrnochová.
Proti spalničkám se očkuje od roku 1969. Dříve narození lidé většinou mají protilátky, protože nemoc prodělali nebo se s ní setkali. Lidé narození v letech 1969 až 1978 patří mezi ohroženou skupinu, neboť dostali pouze jednu vakcínu. Ani dvojí očkování však nezajistí celoživotní ochranu.
Kdo chce, může si proto nechat udělat test na protilátky. Vyjde na 400 až 700 korun. Jenže pokud si ho vyžádá pacient, zdravotní pojišťovny ho neproplatí. Jiná situace by nastala, kdyby to nařídili hygienici či lékař.
