Severní Korea zkouší zbraně na postižených dětech, tvrdí přeběhlík

Když v roce 1953 utichly na Korejském poloostrově zbraně, měli na komunistickém Severu jasno - v budoucnu je ochrání pouze dostatečná odstrašující síla. A není lepšího odstrašovacího prostředku než zbraně hromadného ničení - tedy jaderné, chemické a biologické arzenály.

Nukleární ambice KLDR se veřejně projevily dvojicí pokusných výbuchů, o chemických a biologických arzenálech se ale až tak moc nemluví.

Připomenutím této skryté hrozby se nyní stalo vyprávění údajného severokorejského uprchlíka, které přinesla panarabská televize Al-Džazíra. A muž označený jako kapitán Im Čon-jong přinesl šokující zprávu: severokorejský režim prý zkouší chemické a biologické zbraně na handicapovaných dětech.

Desítky let, tisíce tun Severní Korea zřejmě začala s vývojem chemických zbraní již v 60. letech, prý s pomocí SSSR. Nyní KLDR podle odhadů disponuje 2,5 až 5 tisíci tunami chemických zbraní. Režim má v zásobě i biologické zbraně, kvůli jejich duálnímu použití ale není množství známo.

"Když se narodíte s mentálním či fyzickým postižením, tak podle vlády můžete nejlépe posloužit společnosti tím, že se stanete pokusným králíkem pro testování biologických a chemických zbraní," tvrdí severokorejský přeběhlík.

Im Čon-jong prý ze Severní Koreje utekl v prosinci 1999, cestu přes hranici si společně s několika dalšími příslušníky své jednotky musel prostřílet. I po necelých deseti letech jej bedlivě hlídá jihokorejská rozvědka, neboť Pchjongjang se často snaží dezertéry likvidovat či unášet zpět. Své svědectví držel celou dobu v tajnosti, nyní se prý rozhodl promluvit kvůli tomu, že KLDR se vzhledem k zdravotním potížím jejího vůdce Kim Čong-ila stává stále méně předvídatelnou.
Někdejší kapitán severokorejské armády prý počátkem 90. let na vlastní oči viděl, jak přiměli jeho velitele k "odevzdání" mentálně postižené 12leté dcery. I když ji nechtěl vydat, nakonec tlaku ustoupil. Dívku už od té doby neviděl.

Jeden z příslušníků kapitánovy jednotky prý také na vlastní oči spatřil vojenské zařízení na ostrově ležícím u západních břehů KLDR, kde měly pokusy probíhat. Voják vyprávěl o tom, jak několik lidí nahnali do prosklené buňky. "Pak tam pustili jedovatý plyn," citoval jej kapitán Im. "A doktoři stopovali, kolik uběhlo do jejich smrti."

O "pokusných králících" pro testování smrtících zbraní již v minulosti mluvili i další severokorejští přeběhlíci. Ti ovšem zmiňovali pouze vězně, a nikoliv postižené děti.

Jak ve své červnové zprávě připomněla Mezinárodní krizová skupina (ICG), Severní Korea je jednou ze sedmi zemí světa, které doposud nepodepsaly Konvenci o chemických zbraních.

Připojila se jen k obdobnému dokumentu o biologických zbraních - byť panuje podezření, že jej porušuje - a k tzv. Ženevskému protokolu. Ten zakazuje použití těchto arzenálů v boji, nikoliv však jejich výrobu.

Testovací zařízení jsou oficiálně nazývána "chemickými továrnami", podle dostupných informací jich je něco mezi třemi a pěti. Léta se pod pláštíkem OSN těmito otřesnými metodami zabýval i jihokorejský expert Kim Sang-hun. "Doufal jsem, že se mýlím. Ale je to realita," uvedl Kim, podle nějž jsou experimenty na lidech v Severní Koreji "rozsáhlou praxí".