"Poprvé od přijetí moratoria na komerční lov velryb budeme mít přísné a vynutitelné limity na veškeré velrybářské operace," citovala agentura Reuters předsedu komise Cristiana Maquieiru. Celosvětové moratorium platí od roku 1986, Japonsko, Island a Norsko ho ale obcházejí s pomocí tvrzení, že loví velryby pro vědecké účely. Maso ulovených kytovců ale končí na jídelních stolech.
Návrh komise je kompromisem mezi třemi velrybářskými státy a zeměmi, které chtěly zamezit veškerému lovu. V příštích deseti letech zakazuje všem státům s výjimkou Norska, Islandu a Japonska začít s velrybařením. Pro tyto tři země potom stanovuje kvóty, které by umožnily v následující dekádě zachránit 4000 až 18.000 velryb.
Návrh také počítá s vytvořením velrybí rezervace v oceánu u antarktických břehů, kde se každoročně střetávali ekologičtí aktivisté s japonskou velrybářskou flotilou. I přes vyhlášení rezervace by ale podle dohody mělo být možné ulovit zde v následujících pěti letech 400 velryb ročně, v dalších pěti letech potom 200 ročně.
Členské země Mezinárodní velrybářské komise nyní budou mít 60 dní na zvážení návrhu, než se bude rozhodovat o jeho schválení na výroční konferenci komise v Maroku. Ekologové ale už návrh kritizují. "Návrh udržuje naživu umírající velrybářský průmysl, ne velryby," řekl představitel japonské odbočky Greenpeace Džuniči Sató.
