Sanader, jenž v minulosti všechna obvinění opakovaně odmítal, je nejvyšším chorvatským politikem, který od získání nezávislosti země na Jugoslávii v roce 1991 čelí před soudy obviněním z korupce a zneužití pravomocí.
Případ se týká přijetí úplatku od rakouské banky Hypo Alpe Adria Group (HGAA) a od maďarské ropné společnosti MOL. Obě řízení byla spojena do jednoho procesu.
Nezákonná provize
Podle obžaloby Sanader v polovině 90. let ještě jako náměstek ministra zahraničí při jednání o úvěru od zmíněné rakouské banky přijal 3,6 milionu kun (asi 12 milionů korun) jako nezákonnou provizi. Dostat ji měl za vyjednání půjčky pro chorvatskou diplomacii k vedení jejích zahraničních zastupitelských úřadů v době, kdy bylo Chorvatsko ve válečném stavu. Sanader to před soudem odmítl a rázně se ohradil proti tomu, že by zneužil někdejší válečné situace v Chorvatsku.
Čtěte také: |
Od koncernu MOL prý Sanader jako premiér v roce 2008 dostal deset milionů eur (takřka 254 milionů korun) za získání většinového podílu v chorvatské rafinerii INA. MOL odkoupil od chorvatské vlády v roce 2003 čtvrtinový podíl státní rafinerie a o čtyři roky později ho zvýšil na 47 procent.
Obchod ale vyvolal kontroverze, protože MOL získal podíl větší, než vlastní samo Chorvatsko. Sanader v současné době čelí před soudem několika korupčním skandálům. Obžaloba ho rovněž viní, že na úkor státu i firem získal pro sebe a svou vládní stranu Chorvatské demokratické společenství (HDZ) desítky milionů eur.
HDZ Sanadera vyloučila krátce poté, co v roce 2009 rezignoval na úřad ministerského předsedy. V roce 2010, kdy již byl vyšetřován z korupce, ze země odjel. Záhřeb na něj proto vydal mezinárodní zatykač, na základě kterého byl dopaden rakouskou policií a nakonec byl loni vydán do vlasti. Po zaplacení kauce v přepočtu asi 46 milionů korun byl propuštěn z vyšetřovací vazby.
