Lidovky.cz

Otázky a odpovědi. Co zatím víme o chystaném úderu proti Sýrii

Svět

  12:56
Zatímco americký Kongres i státníci na summitu G20 v Petrohradu horečně jednají o plánované vojenské intervenci v Sýrii, konkrétní podoba amerického útoku je doposud poměrně mlhavá. Přinášíme odpovědi na základní otázky, jež se připravovaného úderu týkají.

Podle Obamy zaútočil syrský režim na lidskou důstojnost, a před tím nemůže Amerika zavřít oči. foto: Reuters

Kdy k útoku dojde?

Signálem k odstartování útoku na Sýrii bude zřejmě hlasování v Kongresu o rezoluci, která s útokem na Sýrii vyslovuje souhlas. Hlasování v Senátu a Sněmovně reprezentantů se podle odhadů amerických komentátorů neuskuteční dřív než ve druhé polovině příštího týdne.

K zahájení útoku by mohlo dojít kdykoli poté. Délka akce nemá přesáhnout 60 dnů, prezident po uplynutí této doby může požádat Kongres o prodloužení o dalších 30 dní. Vláda nesmí nasadit do bojových operací pozemní jednotky.

Co bude terčem americké akce?

Podle šéfa sboru náčelníků štábů USA Martina Dempseyho se cíle úderu neustále zpřesňují. Půjde především o infrastrukturu spojenou s možností užití chemických zbraní, tedy nejen samotnou munici, ale i střely a rakety, které hlavice s chemickou náplní k cíli dopravují.

Předpokládá se rovněž, že americký úder zničí protivzdušnou obranu, která má zásadně významné objekty a sklady chemických zbraní chránit.

Jaké mají být strategické cíle úderu?

Podle činitelů Bílého domu nebude přímým cílem operace svrhnout prezidenta Bašára Asada ani změnit okamžitý poměr sil v občanské válce ve prospěch povstalců.

Akce má pouze odradit syrskou vládou od budoucího použití chemických zbraní, a zároveň natolik rozvrátit syrskou vojenskou infrastrukturu, že nasazení chemické munice bude obtížnější. Zcela vyloučit další syrský chemický útok ale podle amerických analytiků nebude možné.

VÍCE ZDE:

Jakým způsobem USA monitorují situaci na syrském bojišti?

Americká civilní i vojenská rozvědka má v zemích sousedících se Sýrií síť rezidentů, kteří shromažďují informace od syrských povstalců či vlastních agentů uvnitř Sýrie. Jejich úkolem je sledovat situaci nejen v řadách syrské armády, ale i ve složité struktuře povstaleckých organizací.

Pentagon využívá i satelitů, které pořizují snímky armádních přesunů a bojových operací. Elektronická špionáž využívající letecké monitorování je zaměřená na sledování armádní velitelské komunikace a mobilních telefonických hovorů.

Zapojí se do útoku i jiné státy?

Podle ministra zahraničí USA Johna Kerryho účast na protisyrské akci přislíbilo nejméně deset států. Kerry je ovšem nejmenoval a neuvedl ani, jakou formou by se na akci podílely. Kromě Francie se hovoří zejména o Turecku. Podle zpráv amerických médií tvoří mezinárodní protisyrskou koalici třicítka států a mezinárodních organizací.

Klíčoví spojenci USA v Severoatlantické alianci - Británie a Německo, ale i Itálie nebo Španělsko - se k akci odmítli připojit či účast vážou na mandát OSN. Liga arabských států je údajně ochotna americkou akci z velké části financovat.

ČTĚTE TAKÉ:

Může se Sýrie americkému útoku bránit?

Podle amerických expertů může pozdržení útoku, způsobené debatou v Kongresu, využít Bašár Asad k posílení ochrany strategických objektů. Některá vojenská zařízení a klíčové vojenské útvary už přesunul mimo armádní posádky. Vězně a vojáky, jejichž loajalita režimu není jistá, rozmístil jako lidské štíty do blízkosti předpokládaných cílů útoku.

Rakety, odpalovací zařízení a střely Scud byly převezeny do škol, univerzitních kolejí a vládních budov v centru syrských měst. Takzvané "pevné cíle", tedy vojenské objekty, letiště, muniční sklady a zásobníky paliva, ale armáda přemístit nemůže nebo nestačí.

Podle ruských zdrojů disponuje Sýrie účinným systémem protivzdušné obrany, vybudovaným ovšem už poměrně dávno podle sovětského vzoru. Moderní ruské protirakety S-300 Sýrie v operačním stavu k dispozici nemá.

Je reálná syrská odveta?

Vojenští analytici nevylučují, že Sýrie bude chtít napadnout cíle na území amerických spojenců, tedy především v Izraeli, ale i v Jordánsku a Turecku. Lze podle nich rovněž očekávat útok na americká vojenská zařízení v oblasti.

Jaký bude postoj Íránu?

Teherán je nejtěsnějším regionálním spojencem Sýrie. I když Írán popírá, že by se syrské občanské války účastnili bojovníci íránských Revolučních gard, přítomnost "poradců" v Sýrii i v sousedním Libanonu připouští.

Podle íránského ministerstva obrany se do případného vojenského konfliktu Teherán přímo nezapojí, protože Damašek má v dostatečné míře k dispozici vlastní obranné prostředky.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí ve čtvrtek prohlásil, že Spojené státy využívají chemický útok v Sýrii jako záminku k vojenskému úderu na tuto zemi, a varoval, že za intervenci ponesou následky.

"(Spojené státy) využívají chemický útok jako záminku a tvrdí, že chtějí zasáhnout z humanitárních důvodů. Amerika se ohledně Sýrie spletla a zcela jistě za to bude pykat... jako v Iráku a v Afghánistánu," řekl Chameneí ve svém projevu před vlivným Shromážděním znalců.

Jaké je stanovisko Izraele?

Izraelská vláda dává najevo, že účastníkem syrského konfliktu není. Bude-li ale napadena, či pokud se o přípravě útoku dozví, hodlá podle premiéra Benjamina Netanjahua "rázně" odpovědět.

Už koncem srpna vláda povolala jednotky civilní obrany a zálohy pro obsluhu protiletadlových a protiraketových systémů. Ve Středozemním moři v úterý provedla test svého protiraketového systému. Obyvatelé židovského státu si opatřují plynové masky v obavě ze syrského útoku.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.