Radikálové z fronty An-Nusra, která bojuje proti syrské armádě, minulý týden v nárazníkovém pásmu mezi Sýrií a Izraelem na Golanech zajali 43 příslušníků mise OSN z Fidži a zablokovali skupinu asi 70 Filipínců na dvou hraničních postech. Manila už v pátek oznámila, že její vojáci jsou připraveni použít zbraní k sebeobraně, jak jim to umožňuje jejich mandát.
ČTĚTE VÍCE: |
Podle dnešní zprávy z Manily se jedné skupině podařilo dostat se z obklíčení, avšak druhá se ocitla pod palbou a začala bojovat.
Dobrá morálka
Filipínský ministr vnitra Voltaire Gazmin, který novináře informoval, že boje začaly brzo ráno a že neví, zda si vyžádaly nějaké oběti. Prohlásil pouze, že vojáci mají dobrou morálku. Obléhatelé je prý chtěli propustit s podmínkou, že jim odevzdají své zbraně, což Filipínci odmítli. Zbraně při čtvrtečním konfliktu u hraničního postu u Kunajtry odevzdali Fidžijci a OSN stále vyjednává o jejich propuštění.
Golanské výšiny
Nárazníkové pásmo je na Golanech od roku 1974 a jeho ostrahou je pověřeno 1223 členů mezinárodní pozorovací mise UNDOF. K dispozici mají lehké zbraně určené k obraně.
Incident je již třetím případem, kdy se členové sil OSN stali rukojmími syrské ozbrojené opozice v této oblasti. Při předchozích v březnu a v květnu loňského roku byli příslušníci mírových jednotek po několika dnech propuštěni, aniž by došli úhony. Manila ale v sobotu oznámila, že má v úmyslu svůj kontingent čítající 331 mužů v říjnu z Golan stáhnout, jakmile skončí jeho mandát.
GolanyIzrael obsadil syrské Golany ve válce v roce 1967 a později se stáhl jenom z části. V misi v nárazníkovém pásmu jsou v současnosti zastoupeni kromě Filipínců a Fidžijců i vojáci z Irska, Nizozemska, Indie a Nepálu. Loni v červnu kvůli většímu ohrožení stáhlo svých 377 pozorovatelů Rakousko a pak také Chorvatsko. Český prezident Miloš Zeman naopak projevil zájem do rizikové oblasti poslat české vojáky. Ministr obrany Martin Stropnický v pátek řekl, že by český kontingent mohl být na Golany vyslán už letos jako náhrada za Filipínce. |
