Pár dní nato státní média v komunistické zemi informovala, že se údajně rozhodl po roce stráveném na útěku sám vydat policii, aby čelil obvinění, že společnosti zavinil ztrátu v přepočtu téměř 3,2 miliardy korun. Jak se dostal do Vietnamu, neupřesnila.
Japonci zabili 300 tisíc lidí během šesti týdnů. Čína si připomíná 80 let od Nankingského masakru |
Jednapadesátiletý Trinh Xuan Thanh patří k vysoce postaveným členům partaje, jedné z posledních monopolně vládnoucích komunistických stran světa, kteří uvázli v posledních měsících v rozsáhlé protikorupční síti. Tažení se až nápadně podobá tomu, které po svém nástupu do čela strany a země rozpoutal v sousední Číně generální tajemník a prezident Si Ťin-pching.
Tvrdý postoj ke korupci, úplatkářství a zvýhodňování příbuzných zaujaly vietnamské vládnoucí kruhy zejména vůči šéfům státních firem a bankéřům napojeným na ropný kolos PetroVietnam po loňském stranickém sjezdu. Z něho vzešlo posílené konzervativní křídlo, usilující o zachování absolutní autority strany ruku v ruce s bezpečnostním aparátem.
Popravčí čety vystřídaly smrtící injekce
Letos v srpnu vydalo politbyro nové směrnice pro členy partaje, ze jejíž strohou fasádou čile bují všechno to, proti čemu nynější vedení tolik bojuje. Třeba právě Trinh Xuan Thanh, který hledal útočiště v Německu, na sebe přitáhl nechtěnou pozornost, když se zjistilo, že má luxusní automobil s poznávací značkou vyhrazenou vládním činitelům. V nových směrnicích se tak mj. píše, že členové strany nesmí mít mocenské ambice, protežovat příbuzné a mít užitek ze svého postavení. Mají vést „čestný, skromný, upřímný, jednoduchý a šlechetný život“.
Podle agentury Reuters protikorupční tažení dopadlo v posledních měsících na nejméně 51 vlivných Vietnamců. Zatím největším úlovkem se stal minulý týden ještě donedávna jeden z 19 členů politbyra vládnoucí strany, fakticky nejužšího vedení země, 57letý Dinh La Thang. Čelí obvinění, že coby někdejší šéf představenstva PetroVietnam mezi roky 2006 a 2011 společnosti způsobil ztrátu v přepočtu 760 milionů korun.
Někteří z obviněných vysoce postavených Vietnamců na proces teprve čekají, jiní si už vyslechli odsuzující tresty. A padaly i ty nejvyšší. V září vynesl soud za rozsáhlé machinace trest smrti pro Thangova nástupce v čele představenstva firmy PetroVietnam Nguyena Xuan Sona.
Komunistický Vietnam patří dlouhodobě k zemím s nejvyšším počtem poprav. S poukazem na zprávu, již letos v únoru zveřejnilo tamní ministerstvo pro veřejnou bezpečnost, organizace Amnesty International uvádí, že mezi srpnem 2013 a červnem 2016 Vietnam popravil 429 odsouzených. Víc lidí za stejnou dobu poslaly na smrt už jen Írán a Čína. V poslední době popravčí čety vystřídaly smrtící injekce.
Očista, nebo mocenský boj?
Stejně jako v případě čínské protikorupční kampaně ale panují obavy, že nemusí být zdaleka jen snahou o stranickou očistu. Jakkoliv se vietnamští komunisté snaží veřejně působit jednotně, spojuje strana vícero soupeřících proudů s odlišným pohledem i na ty nejzásadnější otázky, jež určují kurz 93milionové země. Počínaje mírou a tempem ekonomických reforem až po vztahy se sousední Čínou nebo sbližování s někdejším úhlavním nepřítelem – USA.
Po loňském stranickém sjezdu nyní konsoliduje postavení konzervativní křídlo kolem generálního tajemníka Nguyena Phú Tronga na úkor liberálněji laděné frakce expremiéra Nguyena Tan Dunga. Kritici namítají, že čistky cílí právě na jemu blízké straníky.
