Trump také vypočetl několik témat, která hodlá s Putinem probrat na blížící se schůzce v Helsinkách. Nechybí mezi nimi kontrola jaderných zbraní, vojenská cvičení na Baltu, dění na Ukrajině či syrská krize, ale prý také otázka ruského vměšování do amerických prezidentských voleb, které Trumpa vynesly do jeho současného úřadu.
‚Nastane peklo, pokud rychle nezvýšíte výdaje.‘ Trump chce po zemích NATO 2 procenta do ledna |
„Možná to zase popře. Všechno, co můžu udělat já, je říkat: Dělali jste to? Tak už to nedělejte. A on to může popřít,“ poznamenal.
Ideálním výsledkem napjatě očekávané schůzky v Helsinkách by prý ale byla „likvidace jaderných zbraní všude ve světě, žádné války, žádné konflikty nikde, pojďme najít lék na každou nemoc lidstva. S tím začněme,“ řekl s nadsázkou Trump. Zdůraznil, že setkání nebude dlouhé, může a nemusí prý vést k nějakému produktivnímu výsledku.
Spojenci měli Trumpovi děkovat za schůzku s Putinem
Spojenci v NATO mu prý ve čtvrtek za jeho chystané setkání děkovali a přáli schůzce úspěch. Nevyloučil také, že by se s Putinem mohli stát v budoucnu přáteli. „Není můj nepřítel. Je to můj přítel? Ne, na to ho neznám dostatečně, potkal jsem ho jenom párkrát,“ podotkl.
  |
Trump i ve čtvrtek před novináři zopakoval, že se mu nelíbí plynovod Nord Stream mířící z Ruska po dnu Baltského moře do Německa. Tvrdě jej zkritizoval už ve středu v souvislosti s tlakem na zvýšení německých obranných výdajů.
Upozornil tehdy, že Německo platí miliardy Moskvě za ruský plyn a je prý na Rusku zcela závislé ve stejnou chvíli, kdy od USA žádá financování své obrany proti stejnému Rusku. S plynovodem je prý „třeba něco udělat“, řekl.
Trump také řekl, že pokud by byl v úřadě on a ne jeho předchůdce Barack Obama, Rusko by nikdy neanektovalo ukrajinský Krym. Tento krok Moskvy je jedním z důvodů nynějších velmi chladných vztahů mezi Západem a Ruskem. „Co bude s Krymem dál, to vám nepovím. Šťastný z toho nejsem, ale bylo to za Baracka Obamy, ne za Trumpa,“ podotkl.
„Doufám, že budeme moci s Ruskem vycházet, myslím, že se nám to nejspíš může podařit,“ dodal americký prezident.
Francie výdaje zvýší, Macron ale společnou dohodu popírá
Jedním z témat Donalda Trumpa na summitu NATO byly i příspěvky ze státních kas členských států. Podle Trumpa by země měly dávat na obranu výhledově dokonce čtyři procenta ze státníhi rozpočtu, dvě procenta pak žádal ukrojit z rozpočtů již do ledna 2019.
Francie zvýší výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu do roku 2024, řekl ve čtvrtek podle agentury Reuters francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu NATO v Bruselu. Soudržnost Severoatlantické aliance je podle něj možná jedině tehdy, když členské země ponesou finanční břímě spravedlivě. Macron také popřel, že by se špičky aliance na schůzce dohodly na zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP.
Emmanuel Macron a Donald Trump na summitu NATO v Bruselu.
Státy NATO se v roce 2014 domluvily, že do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na dvě procenta HDP. Dosud to dohromady s USA splnilo jen osm zemí, Česko mezi nimi není. Francie nyní dává na obranu asi 1,8 procenta HDP. Americký prezident Donald Trump ale ve středu zopakoval, že všichni spojenci musejí nakonec na obranu vydávat čtyři procenta HDP.
Macron ve čvrtek podle agentury AP popřel, že by se spojenci na něčem takovém dohodli. „Včera (ve středu) bylo vydáno prohlášení. Potvrzuje cíl dvou procent do roku 2024. A to je vše,“ řekla hlava Francie.
Trump podle Macrona dal najevo oddanost Spojených států alianci i přes dříve vyjádřené pochyby. Debata na summitu se nesla v jiném duchu, než by se mohlo zdát z Trumpových kritických tweetů, dodal Macron. „Jednání byla velmi zdvořilá,“ uvedl šéf Elysejského paláce. Trump podle něj nevyhrožoval, že USA alianci opustí.
