„Těla byla všude a hlavně před pódiem, tam, kde bylo nejvíce lidí, tam, kde jsem stál, když masakr začal. To nebyla ani válečná scéna, to byla jatka,“ popsal v listopadu 2015 hrůznou scenérii v pařížském klubu Bataclan jeden z přeživších nejděsivějšího teroristického útoku v dějinách Francie.
Šlo o jeden z největších teroristických činů Islámského státu v Evropě, při kterém zahynulo na 130 lidí na různých místech Paříže. Následovaly útoky v Bruselu, Manchesteru, nebo také v jihofrancouzském městě Nice, kde zemřelo osmdesát šest lidí, když se přes promenádu prohnal terorista v kamionu.
  |
Od roku 2014, kdy začal vzestup Islámského státu, proběhly na území západní Evropy a USA desítky útoků této organizace. Jen v roce 2015 proběhlo na území Severní Ameriky a západní Evropy čtrnáct pro teroristy úspěšných útoků. Podle výzkumného programu Univerzity George Washingtona o rok později spáchali teroristé dvaadvacet útoků a loni dokonce dvacet sedm.
Letos však počet útoků dramaticky klesl. Za prvních osm měsíců roku 2018 proběhly „pouze“ čtyři úspěšné akce teroristů. „Je to naprosto radikální propad,“ uvedl pro deník The New York Times ředitel univerzitního programu Lorenzo Vidino.
Méně obětí při útocích
Stejně jako počet, zmenšilo se i měřítko v jakém jsou útoky závažné. V roce 2015 zemřelo v Bataclanu 130 lidí, v roce 2016 zabili teroristé 86 osob v Nice a loni 22 na koncertu Ariany Grande v Manchesteru. Letos největší akci zvládli provést teroristé ve francouzském Trebes, kde v supermarketu zahynuli tři lidé.
Vysvětlení pro tento propad může být několik. Jednak Islámský stát značně ztratil v Sýrii a Iráku, kde jsou mudžáhedíni cvičeni, a dnes vládne na pouhém jednom procentu z dříve kontrolovaného území. Na druhou stranu předkládají odborníci jinou teorii. Evropské a americké bezpečnostní složky jsou značně efektivnější v boji proti teroristům, než dříve.
Podle pařížského Centra pro analýzu terorismu totiž v Evropě nikterak neklesl počet pokusů o spáchání teroristických činů. Ačkoliv tedy nejsou vidět výsledky práce teroristů, neznamená to, že se přestali snažit zasáhnout evropské státy.
Počet pokusů je stejný
„Přestože Islámský stát ztrácí vojensky i teritoriálně, ideologie Islámského státu zůstává přítomná v myslích mnoha individuí, která nám chtějí ublížit,“ uvedl pro média Jean-Charles Brisard, ředitel Centra pro analýzu terorismu.
Podle jejich dat provedl v loňském roce Islámský stát na území Evropské unie 15 útoků. Dalším 47 se však podařilo bezpečnostním složkám zabránit ve stádiu plánování, nebo při začátku útoku, aniž by byl někdo zraněn. V roce 2016 byla data podobná 14 útoků a 40 zmařených teroristických činů. Stejně tomu tak podle Brisarda bude v letošním roce.
Policisté kontrolují situaci v Manchesteru před arénou, kde proběhl teroristický útok.
V boji proti islámským teroristům pomáhá policistům a zpravodajcům hlavně lepší monitorování sociálních sítí, kde se jim často podařilo infiltrovat teroristické buňky. S každým útokem navíc bezpečnostní složky pokračují v mapování sítě teroristů. Nachází jejich telefony, notebooky a z nich získávají kontakty, které je posouvají dále.
Přestože útoků je v Evropě relativně méně, poslední pokusy teroristů ukázaly, že přicházejí s daleko sofistikovanějšími zbraněmi, které mohou použít proti populaci. V červnu letošního roku se například podařilo německé policii v Kolíně nad Rýnem zabavit 84 miligramů ricinu. Měl jej u sebe Tunisan, který komunikoval s Islámským státem přes komunikační aplikaci Telegram.
Podle odborníků byl prvním džihádistou, kterému se na Západě podařilo vytvořit extrémně toxickou biologickou látku. Dávka ricinu o velikosti zrnka soli může zabít dospělého člověka. Zatím však teroristé naštěstí používají spíše jednoduší zbraně – nože, auta, kamiony. Podle expertů však bude velice složité porazit extremisty i po pádu Islámského státu v Sýrii a Iráku, byť právě tento krok je nesmírně důležitý.
