V dubnu letošního roku zadržela nizozemská policie v Haagu čtyři zaměstnance ruské ambasády. Alexej Moreněc, Jevgenij Serebrjakov, Oleg Sotnikov a Alexej Minin seděli v automobilu plném počítačové techniky na parkovišti sousedícím s ředitelstvím Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), když na ně udeřila policie.
Podle policie cílili Rusové na OPCW, jelikož ta v dubnu vyšetřovala dva pro Rusy citlivé případy – otravu Sergeje Skripala a jeho dcery a chemické útoky v Sýrii. Čtyři zadržení Rusové se z automobilu snažili proniknout do WiFi sítě OPCW.
Všichni muži byli nakonec vyhoštěni ze země. Zatčeni a vyšetřováni být nemohli, jelikož všichni byli držiteli diplomatických pasů. Překvapivé však je, že se veřejnost o celém případu dozvěděla. Kontrašpionážní akce totiž obvykle zůstávají utajené. O to zvláštnější pak je, že Nizozemci uspořádali tiskovou konferenci, zveřejnili jména vyhoštěných i celý průběh akce.
Odhalili také řadu detailů. Například to, že jeden z mužů měl u sebe lístek z taxi, které jej vezlo na moskevské letiště. Adresa, ze které v Moskvě odjížděl, byla jen několik desítek metrů od centrály GRU. Podle médií to ukazuje na fakt, že Rusové jsou sice v kybernetické válce akční a útoční, ale neopatrní.
Elektronika zabavená nizozemskou vládou.
V automobilu čtyř Rusů nalezli Nizozemci také notebook, který byl údajně použit při hackerských akcích v Brazílii, Švýcarsku a Malajsii. V Malajsii prý z tohoto počítače Rusové cílili na vyšetřovatele případu malajského letadla MH17 sestřeleného nad Ukrajinou. Ve Švýcarsku pak byl tento počítač zapojen do útoku na výzkumnou laboratoř OPCW.
V návaznosti na čtvrteční nizozemskou tiskovou konferenci obvinila britská vláda ruskou vojenskou rozvědku GRU ze čtyř velkých kyberútoků na lokální britskou televizi, americkou Demokratickou stranu, nebo na ukrajinské firmy. Podle britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta šlo ale především o vytvoření tlaku na ruské zpravodajské služby.
Informace o operacích ruských zpravodajských služeb proti řadě cílů v členských státech #EU a #NATO, včetně Organizace pro zákaz chemických zbraní (#OPCW), jsou znepokojivé a představují neakceptovatelné chování v mezinárodních vztazích. → https://t.co/KGhp5BFd6E
„Jestli si myslí, že se z jejich tlaku sesypeme na zem, tak se mýlí,“ uvedl Hunt v rozhovoru pro BBC. „A přinese to následky,“ slíbil ministr. K prohlášení Británie a Nizozemska se následně připojily i USA a Kanada.
Sedm zatykačů z USA
Ruské zpravodajské služby se podle amerických úřadů pokusily proniknout do dat hned několika společností od antidopingové agentury, přes vedení fotbalové asociace FIFA až po společnost starající se o budování jaderných reaktorů Westinghouse. Američané obvinili celkem sedm ruských občanů. Jejich vydání však neočekávají, jelikož s Ruskem nemají USA smlouvu o vydávání podezřelých.
Jejich jména americké dokumenty uvádějí jako Ivan Jermakov, Arťom Malyšev, Dmitrij Badin, Alexej Moreněc, Jevgenij Serebrjakov, Oleg Sotnikov a Alexej Minin. Poslední čtyři byli vyhoštěni z Nizozemska.
Muži obvinění úřady USA.
Kanadská vláda „s velkou jistotou“ tvrdí, že se ruští zpravodajci dostali do systémů Centra pro etiku ve sportu a Světové antidopingové agentury sídlící v Montréalu.
Podporu získali Nizozemci i z Německa. Tamní vláda si je jistá, že Rusko stojí za řadou hackerských útoků ve světě. Věří tvrzením britských a nizozemských úřadů, opírá se také o vlastní údaje.
Rusko veškerá obvinění odmítá a považuje je za kampaň škodící dobrým vztahům.„Nejednou jsme nizozemskou stranu upozorňovali, a to i diplomatickou cestou, že protiruská kampaň a špionomanie, doprovázená cílenými úniky informací do médií o údajných hackerských útocích, vážně poškozuje vzájemné vztahy,“ uvedl Kreml v prohlášení.
