Pochod byl současně zaměřen na boj proti antisemitismu a nenávisti, uvedla agentura AP.
Asi 10 000 účastníků s izraelskými vlajkami a transparenty „Řekni NE antisemitismu“ prošlo asi tříkilometrovou trasu mezi dvěma částmi nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi a Osvětimi-Březince, kam vlaky přivážely Židy z celé Evropy, aby je zde čekala smrt v plynových komorách. Účastníci pochodu zde zanechávali dřevěné značky se jmény svých zavražděných příbuzných.
  |
Osvětim navštívil rekordní počet návštěvníků, nejvíce jich přijelo z Británie |
Třiadevadesátiletý Edward Mosberg, který věznění v Osvětimi přežil, řekl, že cítí povinnost neustále světu připomínat tragédii holokaustu, při kterém nacisté zavraždili na šest milionů Židů. U pomníku obětem u ruin plynových komor v Březince, kde zahynula jeho matka, prohlásil, že on a jeho žena při holokaustu přišli o celé své rodiny.
Mosberg podle listu Gazeta Wyborcza přišel na pochod ve vězeňském oblečení a s polskou vlajkou. „Myslím si, že musíme připomínat světu jako výstrahu strašné německé zločiny... Poláci a Židé by měli žít v míru, podat si ruce, protože za války hodně trpěli,“ řekl.
Loni se pochodu zúčastnili polský a izraelský prezident, letos nejvyšší představitelé chyběli, polskou vládu zastupoval ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski.
Po střelbě v synagoze v San Diegu zemřela žena a několik lidí je zraněných. Střelce zadržela policie |
Bývalý izraelský opoziční vůdce Jicchak Herzog vyzval světové vůdce, aby bojovali proti antisemitismu a zabránili opakování útoků na Židy, jako byl například dubnový útok na synagogu u San Diega v Kalifornii, kde devatenáctiletý mladík zastřelil ženu a tři další lidi zranil.
Zúčastnila se i rumunská premiérka
Pochod, který se pořádá od roku 1988, se koná každý rok na izraelský Den památky obětí holokaustu. Letošního se zúčastnila i rumunská premiérka Viorica Dancilaová, jejíž země toto pololetí předsedá Evropské unii.
V Osvětimi-Březince podle odhadů nacisté zavraždili 1,1 milionu lidí, hlavně Židů, ale také polských odbojářů, Romů či sovětských válečných zajatců. K vězňům osvětimských táborů patřilo na 50 000 československých občanů - Židů, politických vězňů a Romů, z nichž přežilo asi 6000.
