Na sobotu plánovanou již třináctou protivládní demonstraci během tří měsíců její organizátoři po policejním zákazu odvolali, ale protestující přesto přišli do ulic. Aby zákaz obešli, shromáždili se lidé jako náboženské procesí na sportovním stadionu. Ze sportoviště ve středu města se pak vydali směrem ke kostelu metodistické církve a poté dále do vládní čtvrti.
Sobotní pochod byl zakázaný, přesto se lidé znovu sešli. Už potřinácté.
Lidé střídavě zpívali náboženské písně a popěvky prodemokratického hnutí. Na internetu zveřejněná pozvánka na demonstraci se znázorněním křesťanského kříže a s obrázkem správkyně Hongkongu Carrie Lamové vyzývala k „modlitbě za hříšníky“. Účastníci průvodu podle agentury DPA pocházeli ze všech věkových skupin a záminkou jejich shromáždění bylo uctít na dnešek připadající páté výročí rozhodnutí vládní čínské komunistické strany zabránit Hongkongu v konání plně demokratických voleb.
Odpoledne se situace vyhrotila, když malá skupina černě oděných radikálů začala házet kamení a Molotovovy koktejly na policisty, kteří hlídali komplex hongkongských vládních budov. „Mírové demonstrace nefungují,“ řekla agentuře AFP dvaadvacetiletá účastnice dnešního protestu, která se představila jako Stone. Bez radikálního přístupu se podle ní nedá ničeho dosáhnout.
Při potyčkách ve čtvrti známé svými bary a restauracemi nasadila policie proti demonstrantům obušky. Podle agentury Reuters bylo několik lidí zatčeno a nepotvrzené zprávy hovoří o zraněném policistovi, který se pohyboval v civilu.
Hongkongské úřady ještě před nepovolenými demonstracemi varovaly občany, aby zůstali doma a zavřeli okna. Policisté zároveň zatarasili ulice a uzavřeli stanici metra poblíž sídla místní vlády. To se nachází asi pět kilometrů od trasy náboženského pochodu. Jak uvedla agentura AP, religiózní průvody sice povolení nepotřebují, shromáždění více než 30 lidí však ano.
V pátek úřady v Hongkongu zadržely dva prominentní aktivisty hájící demokratická práva - Joshuu Wonga a Agnes Chowovou. Později byla dvojice propuštěna na kauci poté, co vyslechla obvinění z podílu na organizaci nepovoleného protestu před policejní stanicí z 21. června.
Podle čínských státních médií se poblíž hranic s Hongkongem u města Šen-čen rozmisťují nové oddíly čínské armády. Na videozáběrech pořízených občany bylo možné spatřit vojenská vozidla, která prý dnes ráno do tohoto příhraničního města přijela. Čínský státní list Global Times tvrdí, že rozmisťování ozbrojených složek s protesty v Hongkongu nesouvisí. Podle pozorovatelů, na něž se odvolává agentura DPA, ale mají tyto přesuny sloužit i jako varování demonstrantům v čínské zvláštní administrativní zóně.
Účastníci demonstrací v Hongkongu požadují demokratické reformy a vyjadřují obavy z eroze svobod v důsledku sílící kontroly ze strany Pekingu. Bývalá britská kolonie Hongkong se pod čínskou správu vrátila v roce 1997 a od té doby funguje podle zásady „jedna země, dva systémy“. Díky tomuto modelu má Hongkong některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné, včetně možnosti demonstrovat. Peking také slíbil, že kapitalistický systém bude ve městě zachován beze změny nejméně 50 let.
