ANALÝZA: Bumerang zaseklý v dodávkách ropy. Saúdové mají po útocích o čem přemýšlet
Kouř po útoku na zařízení Saudi Aramco.
| foto: Reuters
Premium
RIJÁD/PRAHA -
Pokud vás svět vnímá jako spolehlivého a zároveň nejdůležitějšího producenta strategické suroviny, můžete si dovolit ledacos a ledacos vám i projde. Co se ale stane s vaším vlivem a kolik vám toho (ne)projde, pokud na vás přestane být spolehnutí? Pak budete postradatelní a nahraditelní. Brzy se o tom mohou přesvědčit Saúdové.
Korunní princ Muhammad bin Salmán, přezdívaný MBS, má od sobotního útoku na největší saúdskoarabskou rafinerii v Abkajku a druhé největší ropné pole v zemi v Churajsu o čem přemýšlet. Někdejší princ na bílém koni, autor Vize 2030 – programu odvážných a mnohdy i dosti radikálních reforem, které měly zbavit pouštní království zaostalosti a závislosti na ropě – je dnes považovaný hlavně za nevypočitatelného, lehkomyslného a neomaleného. Za muže, jenž si myslí, že mu projde téměř všechno, protože má pod palcem obří zásoby ropy.
Desítka dronů, která v sobotu vyřadila z provozu pět procent světové produkce ropy (60 procent celkové produkce Saúdské Arábie), by mohla z dlouhodobějšího hlediska leccos změnit.
Autor:
Jitka Jeníková
V jaké době přišlo toto bezpečnostní fiasko.
O koho se může Rijád opřít.Pokud odhlédneme od ekonomického dopadu nejen na saúdskou, ale na celosvětovou ekonomiku, ukázal útok jednu důležitou věc: že má Saúdská Arábie znepokojivé trhliny v protivzdušné obraně.
Saúdskoarabské požehnání
Bezpečnostní fiasko navíc přišlo v době, kdy se MBS jako bumerang vracejí jeho neomalené pokusy o prosazení moci a síly v regionu. Ekonomická blokáda Kataru, již na neposlušného souseda Saúdská Arábie se spojenci uvalila, bez povšimnutí pokračuje už třetím rokem a britský novinář Amalendu Misra z The Global Post ji dokonce označil za „požehnání“.
Válka v Jemenu uvízla na mrtvém bodě a už i nejbližší saúdský spojenec – Spojené arabské emiráty – z jemenského území stahuje jednotky, neboť má prý na tamní taktiku a strategii odlišný názor než Rijád.
Emiráty se také, ke zlosti svého „velkého přítele“, nestaví zdaleka tak negativně k Íránu a odmítly obvinit Íránce ze sabotáže čtyř saúdských tankerů, která se ve vodách Emirátů odehrála na jaře.
Loni také sešlo z dlouho avizovaného a netrpělivě očekávaného vstupu Saudi Aramco, patrně nejhodnotnější firmy světa, na burzu. Podle posledních informací by se měl primární úpis akcií společnosti, jejíž hodnota se odhaduje na astronomické dva biliony dolarů, uskutečnit letos v listopadu. Saúdská Arábie se i proto snažila udržet si postavení státu, který přispívá ke stabilizaci cen ropy a zároveň garantuje její stabilní dodávky. To platilo do soboty.
Nečekaná výměna
Celé situaci ani trochu nepomáhá, že král Salmán 9. září bez varování odstranil z postu ministra energetiky zkušeného Chálida al-Fáliha a nahradil jej svým synem, starším nevlastním bratrem MBS Abdalazízem bin Salmánem. Chálid al-Fálih se poroučel i z pozice předsedy Saudi Aramco, v níž figuroval čtyřicet let.
Novým předsedou je Jásir ar-Rumajjí, jenž sice nemá zkušenosti s ropou, ale stojí v čele Veřejného investičního fondu (saúdskoarabského suverénního fondu). Ten by se měl stát vlastníkem zbývajících 95 procent neobchodovatelných akcií Aramca po vstupu na burzu.
Chálid al-Fálih byl poslední tři roky tváří ropného kartelu OPEC při boji s přílivovou vlnou břidlicové ropy z USA. Zároveň dokázal kočírovat vztahy nejen s Íránem, což se od jeho nástupce, vzhledem k averzi, jakou vládnoucí rodina vůči tomuto sousedovi chová, očekávat nedá.
Rijád se bude muset opřít o svého nejsilnějšího spojence – Spojené státy. Dosud se spoléhal na to, že Američané vyvinou na Írán dostatečně velký tlak a postarají se o bezpečnost Saúdské Arábie. A prvotní americká reakce se skutečně nesla v tomto duchu, tedy prstem ukazujícím na Teherán.
Pokud by však MBS přesto přišla Trumpova reakce nedostatečná, mohl by vzít situaci do vlastních rukou. Saúdská Arábie je „ochotná a schopná odpovědět na teroristickou agresi sama“, oznámil podle Saúdskoarabské tiskové agentury korunní princ americkému prezidentovi po útocích.
To by mohlo vyvolat konflikt, vedle kterého by nynější brutální jemenská válka vypadala jako nevinná pošťuchovaná a pamětníci by nostalgicky vzpomínali na „drobné rozmíšky“ z dob irácko-íránské války. A to je to poslední, o co americký prezident Trump rok před volbami stojí.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
