Nejsme nájezdníci, nechceme ani deset centimetrů syrské země, říká o invazi turecký velvyslanec
Premium
Rozhovor
Nechceme okupovat Sýrii, jde nám jen o boj proti terorismu, tvrdí turecký velvyslanec v Česku Ahmet Necati Bigali. Podle něj Evropa s Tureckem nejedná férově a měla by ho podpořit. Turci stále chtějí vstoupit do Evropské unie, ale Evropané prý jednají s teroristy.
LN: Turecko zahájilo minulý týden vojenskou operaci na severu Sýrie. Prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že cílem je neutralizovat teroristické hrozby, vytvořit bezpečnou zónu a usnadnit návrat syrských uprchlíků. Můžete popsat tyto hrozby, když Turecko postavilo zeď bránící pronikání ozbrojenců ze Sýrie?
Lidové obranné jednotky, YPG (pozn. red.: jednotky syrských Kurdů), posílají rakety z této části Sýrie a zabili v Turecku několik lidí. Posílají ozbrojence, aby páchali v Turecku teroristické akty.
LN: Posílat ozbrojence je skoro nemožné, když je tu zeď.
Ale posílají rakety.
LN: V posledním roce šlo o pár ojedinělých případů. Dá se to řešit třeba leteckými údery na místa odpalu. Proč invaze?
Věříme, že YPG budou společně se Stranou kurdských pracujících PKK (pozn. red.: uskupení bojující za kurdskou autonomii v Turecku, které je na seznamu teroristických organizací v USA a Evropě) požadovat území v Turecku a v budoucnu chtít vytvořit samostatný kurdský stát.
LN: Máte důkazy, že YPG jsou spojeny s PKK? Tvrdí, že ne a jen sdílejí část ideologie…
Ano, byly kdysi založeny vysokými představiteli Strany pracujících. V každé kanceláři YPG je vlajka PKK a portrét jejich šéfa. Je to bezpečností hrozba pro naši národní suverenitu a teritoriální integritu.
LN: Pojďme k druhému cíli operace, usnadnění návratu uprchlíků z Turecka. Jsou to většinou Arabové. Když je pošlete na sever Sýrie, do Kurdistánu, změníte tamní etnickou mapu.
Jsou to YPG, které změnila demografickou strukturu těchto území. Byla tam z 90 procent arabská populace a oni vyhnali tyto lidi z jejich země. Mnozí z nich jsou teď v Turecku. Mohou se vrátit. Nebudeme je k tomu ale nutit násilím. Tvrzení, že dojde k etnickým čistkám, je kurdská propaganda.
LN: V tisku se objevily zprávy, že postavíte na těchto územích pro navrátilce nová města…
Nikoliv nová města, ale postavíme jim nové domy a dáme jim půdu, kterou by mohli obdělávat. Budou moci žít ze zemědělství.
LN: Turecko chce obsadit část Sýrie, zároveň tvrdí, že chce teritoriální integritu Sýrie. To chcete udělat okupací jejího území?
Není to okupace, ale boj proti terorismu. Jsme pro politické řešení syrské otázky. Až k tomu dojde, tak se stáhneme.
LN: Můžete mi popsat situaci, za které opustíte Sýrii?
Jak víte, Rusko, Írán, syrský režim a opozice se shodly na zformování ústavního výboru (který má vyřešit konflikt) a ten začne pracovat v Ženevě 31. října. Jsou tam i reprezentanti Kurdů, ale ne YPG. V okamžiku, kdy bude v Sýrii stabilita, je naše práce hotova. Nejsme nájezdníci. Nechceme ani deset centimetrů syrské země.
LN: Pokud tedy bude třeba dvacet let v Sýrii nestabilita, zůstanete tam dvacet let?
Ne.
LN: Takže jaký je váš limit?
Jakmile vyčistíme tuto oblast od teroristů, naše práce je hotova. To je náš limit. Samozřejmě nebudeme čekat na politické řešení.
LN: Turecká akce nemá velkou podporu v zahraničí a zejména na Blízkém východě či v NATO. Zdá se, že už nemáte žádné spojence….
Podpořili nás země jako Ázerbájdžán a Pákistán. Bohužel naši evropští přátelé podporují PKK. Třeba Francie. Prezident Emmanuel Macron přijal mluvčího YPG.
LN: To není podpora YPG. Politici, jako v tomto případě, přece mluví o zprostředkování jednání a mírovém procesu.
Je to svého druhu podpora YPG. Nemůžete diskutovat s reprezentanty teroristů. Můžete diskutovat s představiteli Islámského státu? Ne. Pro nás jsou YPG a PKK to samé co Islámský stát. Nemůžeme jednat s teroristy.
LN: Ale v historii tu byly rozhovory mezi PKK a tureckým státem. V čem je teď situace jiná? Dříve to bylo možné a nyní ne?
Ano. Ale nebyly to rozhovory mezi PKK a Tureckem, ale mezi HDP (pozn. red.: tureckou politickou stranou, která je pokládána za prokurdskou) a úřady, řekněme politickými reprezentanty PKK.
LN: Co se od té doby změnilo?
Nyní je situace jiná, PKK vede s Tureckem opět válku, a proto s nimi nemůžeme mluvit. Začali znovu podnikat teroristické útoky po Turecku, a navíc, to je ještě důležitější, nechtěli složit zbraně. Chtěli jsme, aby složili zbraně a účastnili se politického procesu jako HDP.
LN: Jenže právě někteří politici z HDP byli zadrženi…
Ano, ale když děláte teroristickou propagandu, je to trestné i v evropských zemích.
LN: V Turecku je ovšem občas teroristická propaganda chápána velmi široce. Je tu hranice mezi trestáním teroristické propagandy a omezováním svobody projevu a Turecko ji podle evropských měřítek občas překračuje a porušuje svobodu slova.
Ano, je obtížené to rozeznat. Máme určité nedostatky, pokud jde o vládu práva, a v současnosti máme velký projekt reformy vlády práva. Je to v parlamentu a ten bude jednat o balíku reformních zákonů v průběhu několika měsíců.
LN: Turecko navíc jedná tvrdě i vůči spojencům. Prezident Erdogan řekl, že pokud Evropa bude označovat tureckou akci za invazi, otevře hranice a pošle do Evropy 3,6 milionu uprchlíků. Není to náhodou vydírání?
Ne, není. Máme v Turecku miliony syrských uprchlíků a utratili jsme za ně více než 40 miliard dolarů. Nejsme bohatá země, ale platíme jim školy, jídlo atd. Česko například nechce přijmout ani jednoho uprchlíka. My jsme přijali miliony a je to velká zátěž a my už to nemůžeme nést. EU nám slíbila na uprchlíky šest miliard eur, ale poslala jen půlku. A tyhle peníze nejdou do tureckého rozpočtu, ale přímo na pomoc uprchlíkům.
LN: Ano, ale stále je to pomoc.
My bychom chtěli, aby nám Evropská unie byla víc nápomocná. Ukázala s námi solidaritu, byla na naší straně v boji proti terorismu. To je vše. EU přitom říká, že chce bojovat proti terorismu, tak proč nás nepodporuje?
LN: Chcete stále být členem Unie? Někteří vládní politici tvrdí, že Turecko nepotřebuje EU.
Chceme se stát členskou zemí Unie, ale chceme, aby s námi Evropané zacházeli férověji.
LN: Vraťme se ještě k oněm 3,6 milionu uprchlíků. Jak je chcete poslat do Evropy? Jsou usazení v Turecku, mají tam práci, domy, rodiny a nechtějí pryč. Budete jim hrozit třeba vězením?
Nemyslím si, že by náš prezident něco takového zmínil. Neuděláme nic proti jejich vůli a přání. Nemůžeme nic dělat násilím.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
