Lidovky.cz: Jak se změnilo město za čtyři dny karantény?
Roste počet nemocných, lidé panikařili a zmatkovali. První den byly vyprodané roušky. Postupem času se to uklidnilo. Dnes (v neděli) jsem se dozvěděl od kamarádů z univerzity, že se na ní rozdává jídlo zdarma. Nejen školy, ale i úřady zde dělají všechno pro to, abychom se v rámci možností cítili co nejlépe. Supermarkety a obchody jsou normálně otevřené.
Daniel PekárekJednadvacetiletého českého mladíka již od dětství lákala Asie. I proto se rozhodl studovat právě v Číně. „Jsem na oboru Softwarové inženýrství, doma jsem se věnoval informačním technologiím na obchodní akademii v Ostravě-Porubě,“ vypráví Pekárek. Kromě toho jej do Číny zavedla také láska, když se ještě doma seznámil s čínskou dívkou studující v Česku. |
Takže žádné výrazné problémy se stravou?
Nějaké zásoby jídla mám, proteiny, instantní polévky, tuňáky a podobně, takže to je v pohodě, ale největší potíž mám s vodou. Nemám, jak zajít do agentury, která mi zprostředkovává ubytování, a zaplatit za vodu. Respektive to neumím. Navíc i lidé z agentury, kteří se o tento byt starají, jsou mimo Wu-chan. Tady je všechno na karty, které vám nabíjí, a vy skrze ně platíte. Elektřinu si mohu dobít skrze telefon, to je bez problémů, ale vodu ne. A dosud jsem to sám nedělal, ještě nejsem tak dobrý v čínštině, takže to zařizovali spolubydlící. Ale ti jsou teď také pryč. Takže to mne trochu straší, protože i vodu z kohoutku si raději převařuji. A třeba sousedy v dalších bytech vůbec neznám.
Daniel Pekárek ve Wu-chanu s přítelkyní a kamarády.
Změnily se v posledních dnech ceny v obchodech?
Co jsem četl, tak první den karantény šly ceny zeleniny a potravin hodně nahoru. Já si ale šel nakoupit do menšího obchůdku a tam byla cena standardní. Kupoval jsem si roušky a balíček po deseti mne stál v přepočtu asi 70 korun, což je normální cena. Poslední zprávy jsou takové, že se ceny opět vrátily do normálu.
  |
Je cítit napětí i z toho, že v ulicích je více policistů?
Nic takového se neděje, zítra (v pondělí) plánuji procházku po okolí, abych se podíval, jak to zde vypadá. Auta normálně jezdí po silnicích, z okna jsem viděl člověka na kole nebo se psem, takže lidé chodí normálně ven, byť v menší míře než obvykle.
Co rabování, zaznamenal jste zde nějaké?
Všude jsou kamery a hrozí tvrdé tresty, takže tady je to trochu jiné než u nás nebo třeba v Americe. Slyšel jsem o nějaké krádeži v obchodě, kdy se pár jedinců snažilo využít situace. Ale žije tady běžně 11 milionů lidí, takže pár černých ovcí se najde. Ale nic výrazného.
Momentálně je ve městě kolik lidí?
Vůbec nevím, nechci něco plácnout. Ale když se ptám mých známých, kteří zde žijí, asi tak devadesát procent z nich zamířilo mimo město. Většina místních vycestovala za rodinami.
Kvůli oslavám Nového roku?
Přesně tak. Co jsem slyšel, tak se pokaždé v tomhle čase Wu-chan řádně vylidní. Patří taky mezi největší univerzitní města na světě co do počtu vysokoškoláků, takže je tady hodně mladých lidí, kteří před uzavřením vyrazili za svými nejbližšími. Tak jako každý rok.
Daniel Pekárek v posilovně.
Daniel Pekárek (vlevo) s maminkou na výletu.
Místní se tedy nemůžou vrátit domů?
Ano. Je to tady popisováno jako apokalyptické město, kam se nemůže nikdo vrátit, přitom to hodně lidí mrzí. Dneska mi zrovna psala kamarádka, že je smutná z toho, že nemůže zpět. Doufala, že tady budou otevřené nějaké cesty, jak se spekulovalo, ale tak to není. Nikdo nemůže zpátky ani ven. Pro hodně lidí je to nepříjemné. Další kamarádka je teď ve Vietnamu, pochází z Wu-chanu. Neví, co má dělat, protože se také nemůže vrátit.
Jaká je informovanost obyvatel města o situaci kolem nákazy?
Sleduji zprávy, které lidé sdílejí na WeChatu, naše univerzita tam většinu věcí překládá do angličtiny, posílají nám různá doporučení, nedávno jsme se registrovali v univerzitním seznamu a sdělujeme naši polohu. Na WeChatu máme různé skupiny, včetně třídních, kde jsou i učitelé a různí organizátoři, takže informovanost je vysoká.
Víte, jak dlouho bude karanténa trvat?
Tohle zrovna ne. Údajně otestovali vakcínu, která již někoho vyléčila, ale jestli je to pravda, to nevím. Stejně jako to, kdy se situace zlepší. Někde se objeví informace, že se školy uzavřou na neurčito, někde, že se otevřou až v březnu nebo květnu. Většina místních si myslí, že to za dva či tři týdny odezní.
Nepodcenila Čína zpočátku celou situaci?
Řekl bych, že to nepodcenili jen čínské úřady, ale vlastně celý svět. Když uslyšíte, že zde zemřeli tři lidé na virózu, tak to nikoho příliš neznepokojí, protože tady žije před miliardu obyvatel a na ten počet lidí to je nic. Možná i proto se situace také v zahraničí zlehčovala, přirovnávala ke klasické epidemii chřipky a podobně.
Daniel Pekárek (vpravo) s kamarádem ve Wu-chanu.
Jste v kontaktu s českou ambasádou?
Původně jsem kontaktoval český konzulát v Pekingu sám. Momentálně postupuji ještě s jedním Čechem, který chce také odcestovat.
Osobně jsem ještě kontaktoval také ruskou ambasádu, protože ta se snaží s čínskou vládou vyjednat možnost toho, abychom mohli odcestovat pryč, ale zatím také neúspěšně. Stejně jako Francie. Každopádně jsem se dozvěděl, že by Rusové vzali kromě svých občanů i lidi z jiných zemí. Alespoň to jsou informace od toho kamaráda. Momentálně musím čekat.
Takže chcete odcestovat z Wu-chanu?
Současná situace je taková, že nakažených přibývá, navíc se objevují i jinde po světě. Co jsem četl, tak prvního nakaženého má i Rakousko, takže si myslím, že je otázkou času, kdy se objeví i u nás. Takže co se týče bezpečnosti možná brzy nebude rozdíl mezi tím zůstat tady, nebo odcestovat, ale hlavně, abych nestresoval rodinu, tak bych se chtěl vrátit.
Říkal jste, že čas trávíte v bytě. Chápu dobře, že i vy máte obavy z nákazy, že to nepodceňujete…
Určitě, s ohledem na to, že momentálně neexistuje žádný lék, tak se samozřejmě obávám. I když zároveň nevím, jak mám ten koronavir vnímat. Protože je pravda, že se zatím moc mladších lidí nenakazilo, je ale otázkou, zda to není tím, že tady ti mladší vůbec nechodí ven tak, jako chodí ti starší. A zda by pak statistiky nebyly trochu jiné. Takže určitě strach mám, také proto nyní mezi lidi nechodím
Mluví se o tom, že onemocnění měla šířit zvířata z trhu jedné ze čtvrtí Wu-chanu. Byl jste v ní někdy?
Ne, v ní jsem se nepohyboval, od místa, kde bydlím, je to celkem z ruky. A celkově mě místní trhy nelákaly, mimo jiné i pro to, že si vařím sám.
