Lidovky.cz

Svět

Kancléři Kurzovi sázka na strach vyšla. Rakousko volilo drastická slova, aby lidé dodržovali opatření

Sebastian Kurz. foto: Helmut FohringerReuters

VÍDEŇ/PRAHA - Rakousko patří ke státům v Evropě, kde se počet nakažených nemocí covid-19 výrazně nezvýšil ani po rozsáhlém uvolnění. Vláda včera rozhodla o dalších krocích, které by měly znamenat návrat k životu před 15. březnem, kdy Vídeň prakticky zredukovala veškerý veřejný a hospodářský život na minimum. Začátkem června má znovu začít fotbalová liga.
  18:00

Strategii kabinetu je možné považovat jako úspěšnou. Sám kancléř Sebastian Kurz se v nedávné minulosti snažil úspěšný rakouský model, jak bojovat s pandemií, předávat dál. Byl například pořadatelem dvou videokonferencí s premiéry několika dalších států, jež dokázaly dostat infekci pod kontrolu.

Hranice s Rakouskem a Slovenskem by se mohly otevřít v červnu. Petříček o tom bude s oběma státy jednat

V posledních dnech ovšem sílí kritika kvůli způsobu, jakým vláda informovala veřejnost, zejména pak, že měla vědomě pracovat se strachem. Tvrzení se opírá o protokoly, jež před nějakou dobou unikly na veřejnost. Pocházejí z doby, kdy se začaly i v Rakousku množit případy nákazy. Vláda tehdy zřídila speciální pracovní skupinu. Členy byli lékařští odborníci a zástupci ministerstva zdravotnictví. Jejich zasedání se tehdy pravidelně účastnili jak Kurz, tak jeho vicekancléř Werner Kogler.

V zápise z jednoho zasedání je uvedeno, že Kurz tehdy řekl, že nemá pocit, že by mezi obyvatelstvem již existovalo dostatečné povědomí o vážnosti situace. Lidé by se prý měli začít obávat, že mohou kvůli nemoci přijít o své nejbližší. Jeden z dalších přítomných, odborník na tropickou medicínu Herwig Kollaritsch, k tomu uvedl, že si je třeba vzít příklad z toho, jak britská vláda v devadesátých letech minulého století komunikovala s veřejností, když v Británii vypukla epidemie spalniček. Tehdy se údajně také pracovalo se strachem, což se nakonec ukázalo jako správný postup.

Každý bude znát někoho, kdo umřel

V zápisu je následně po Kollaritschových slovech uvedeno, že „Kurz zdůraznil, že lidé musí mít strach z nakažení a z toho, že umřou rodiče/prarodiče. Naproti tomu je prý třeba lidem vzít obavy z nedostatku potravin, výpadků v dodávkách elektřiny atd.“ Jiní členové pracovního týmu naopak varovali před tím, vzbudit mezi lidmi paniku. Kancléřova slova vyvolala v Rakousku poprask. Opozice, která dosud vládu v zásadě podporovala a nebránila schvalování zákonů ve zkráceném řízení, oznámila „konec zdrženlivosti“.

Faktem je, že rakouský kancléř skutečně neváhal volit drastická slova. Potvrzují to jeho vystoupení z konce března, kdy byla situace v Rakousku obzvlášť kritická. „Pravda je taková: Je to klid před bouří. A jak moc krutá může bouře být, vidíme při pohledu k našim sousedům v Itálii.“ O něco později pak uvedl: „I v Rakousku budeme mít brzy situaci, kdy každý bude znát někoho, kdo kvůli koroně umřel.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.