Strategii kabinetu je možné považovat jako úspěšnou. Sám kancléř Sebastian Kurz se v nedávné minulosti snažil úspěšný rakouský model, jak bojovat s pandemií, předávat dál. Byl například pořadatelem dvou videokonferencí s premiéry několika dalších států, jež dokázaly dostat infekci pod kontrolu.
Hranice s Rakouskem a Slovenskem by se mohly otevřít v červnu. Petříček o tom bude s oběma státy jednat |
V posledních dnech ovšem sílí kritika kvůli způsobu, jakým vláda informovala veřejnost, zejména pak, že měla vědomě pracovat se strachem. Tvrzení se opírá o protokoly, jež před nějakou dobou unikly na veřejnost. Pocházejí z doby, kdy se začaly i v Rakousku množit případy nákazy. Vláda tehdy zřídila speciální pracovní skupinu. Členy byli lékařští odborníci a zástupci ministerstva zdravotnictví. Jejich zasedání se tehdy pravidelně účastnili jak Kurz, tak jeho vicekancléř Werner Kogler.
V zápise z jednoho zasedání je uvedeno, že Kurz tehdy řekl, že nemá pocit, že by mezi obyvatelstvem již existovalo dostatečné povědomí o vážnosti situace. Lidé by se prý měli začít obávat, že mohou kvůli nemoci přijít o své nejbližší. Jeden z dalších přítomných, odborník na tropickou medicínu Herwig Kollaritsch, k tomu uvedl, že si je třeba vzít příklad z toho, jak britská vláda v devadesátých letech minulého století komunikovala s veřejností, když v Británii vypukla epidemie spalniček. Tehdy se údajně také pracovalo se strachem, což se nakonec ukázalo jako správný postup.
Každý bude znát někoho, kdo umřel
V zápisu je následně po Kollaritschových slovech uvedeno, že „Kurz zdůraznil, že lidé musí mít strach z nakažení a z toho, že umřou rodiče/prarodiče. Naproti tomu je prý třeba lidem vzít obavy z nedostatku potravin, výpadků v dodávkách elektřiny atd.“ Jiní členové pracovního týmu naopak varovali před tím, vzbudit mezi lidmi paniku. Kancléřova slova vyvolala v Rakousku poprask. Opozice, která dosud vládu v zásadě podporovala a nebránila schvalování zákonů ve zkráceném řízení, oznámila „konec zdrženlivosti“.
Faktem je, že rakouský kancléř skutečně neváhal volit drastická slova. Potvrzují to jeho vystoupení z konce března, kdy byla situace v Rakousku obzvlášť kritická. „Pravda je taková: Je to klid před bouří. A jak moc krutá může bouře být, vidíme při pohledu k našim sousedům v Itálii.“ O něco později pak uvedl: „I v Rakousku budeme mít brzy situaci, kdy každý bude znát někoho, kdo kvůli koroně umřel.“