Mariánský příkop se rozprostírá v hloubce takřka jedenácti kilometrů. Jeho nejnižší bod se nazývá Challenger Deep a právě k němu se v ponorce dopravila bývalá astronautka a vystudovaná geoložka Kathy Sullivanová společně s oceánografem Victorem Vescovem, vstříc světovému prvenství.
Samotné akci předcházelo několik pokusů o „přistání“ na dně oceánu, nejprve bez posádky. Organizátoři ze společnosti EYOS Expeditions podle CNN museli nejen zjistit, jaká je v místě teplota a slanost vody, ale také vytvořit plán trasy ponorky. Ta byla pokryta vrstvou titanu, který průzkumníky chránil před obrovským tlakem na dně oceánu.
Po dokončení technických příprav se posádka ve složení Sullivanová – Vescov vydala na cestu trvající zhruba čtyři hodiny. Na průzkum dna měla dvojice přes hodinu.
  |
Poté ponorka začala stoupat na hladinu a připojila se ke své mateřské lodi. Sullivanová následně zavolala astronautům, kteří se nacházeli v prostředí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). „Prožila jsem okamžiky, které se stanou jednou za život, prohlížela jsem si neuvěřitelné prostředí Challenger Deep a poté porovnávala poznámky se svými kolegy, kteří byli na ISS,“ konstatovala pro EYOS Expeditions.
Největší rozdíl mezi „dobýváním“ vesmíru a nejhlubšího místa na planetě byl podle ní zejména ve způsobu dopravy a její náročnosti. „Sestup na mořské dno je jako jízda magickým výtahem. Nemáte na sobě oblek, ve kterém působíte nemotorně. Pokud chcete, můžete být v podstatě oblečení v čemkoliv. Průběh je pomalý a plynulý,“ uvedla bývalá astronautka pro CNN. Let do vesmíru je podle ní naopak doprovázený obrovským hlukem a všechno se děje příliš rychle.
Skafandry měli od výrobce spodního prádla. 10 věcí, které jste nevěděli o přistání na Měsíci |
Kathy Sullivanová se o vesmír i oceány podle CNN zajímala od svých dětských let. „Vždy jsem sledovala první astronauty, Jacquese Cousteaua (pozn. red. - slavný francouzský oceánograf), rané akvanauty. Byli to zvídaví a chytří lidé, kteří si dokázali poradit za každé situace,“ vzpomněla s tím, že pro ni byli inspirací.
Při studiu pak podle vlastních slov absolvovala několik vědeckých kurzů. „Najednou tu bylo tolik historie a příběhů o průzkumu. Znalostí, jak oceán funguje. Všechno mě fascinovalo,“ uvedla Sullivanová, která za studium geologie obdržela doktorát.
Roku 1978 začala pracovat u NASA, kde poté strávila řadu let a zúčastnila se dohromady tří misí. Dnes se může pyšnit světovým unikátem.
