Čínské letectvo virtuálně bombarduje americký Guam. Propaganda odcizená Hollywoodu je odplatou za Tchaj-wan |
Nadace Jamestown je americká nezisková organizace, jež si za svůj úkol stanovila informování a vzdělávání o událostech a trendech, které mají pro Spojené státy v současnosti strategický význam. Studie s názvem Sin-ťiangský systém militarizovaného odborného vzdělávání přichází do Tibetu je založena na zprávách čínských státních sdělovacích prostředků, politických dokumentech a satelitních snímcích, které potvrdila tisková agentura Reuters.
Tibet  |
Studie uvádí, že v prvních sedmi měsících roku 2020 bylo v centrech přeškoleno 500 tisíc lidí, převážně soběstačných farmářů a pastevců, a čínské úřady stanovily kvóty pro hromadný přesun těchto pracovníků z Tibetu do jiných částí velmoci.
Tlak na rekvalifikaci lidí z venkova je prý úzce spjat se slibem prezidenta Si Ťin-pchinga odstranit v letošním roce chudobu v Číně. Peking oficiálně říká, že podporuje pokrok a rozvoj v himálajské oblasti.
Satelitní snímek jednoho z přeškolovacích center v oblasti Chamdo.
Lobsang Sangay, hlava tibetského exilového parlamentu sídlícího v Indii, byl již v roce 2019 jedním z těch, kteří tvrdili, že Tibeťané jsou nuceni k odchodu do pracovních táborů a výcvikových středisek, aby získali „vzdělání“. Rozsah programu popsaný v této studii však naznačuje, že jde o mnohem větší záležitost, než se myslelo.
Jamestownská práce cituje čínské vládní plány, podle kterých je cílem vzdělávacích programů rozvíjet „pracovní disciplínu, čínský jazyk a pracovní etiku“.
Motivem vlády je prý eliminovat „líné lidi“ a přístup k práci alá „nechci nemůžu, nesmím“. Vzdělávací programy vedou ale dle zjištění pouze k tomu, že většina Tibeťanů končí na slabě placených pozicích v rámci textilního průmyslu, stavebnictví a zemědělství, přičemž ale připouští, že menšině se příjmy díky přeučení zvyšují.
Autorem výzkumu je antropolog německého původu Adrian Zenz, který se zaměřuje na problematiku sociálních menšin. Konkrétně se šířeji zviditelnil v roce 2019 na výzkumu masového uzavírání muslimské menšiny Ujgurů do převýchovných kempů, které bylo již nesčetněkrát zdokumentováno, a dále právě Tibeťanů, u kterých se zaměřoval na systém vzdělání.
Dospěl k závěru, že představa většího tržního uplatnění vzdělávání v čínském jazyce ohrožuje tibetské etnokulturní přežití. Čína jeho výzkum ohledně oblasti Sin-ťiang v minulosti kritizovala, Zenze nepovažuje za akademika.
Adrian Zenz.
Výzkum načrtává podobnost právě s Ujgury, například uvádí: „V Sin-ťiangu i Tibetu spočívá zmírnění chudoby nařízené státem v aplikaci režimu působícího odshora dolů, ten rozšiřuje vládní sociální kontrolu hluboko do rodinných jednotek.“ Dále však zdůrazňuje, že v Tibetu je pracovní režim „potenciálně méně nátlakový“, přičemž někteří Tibeťané se účastní i dobrovolně.
Převážně buddhistický Tibet je odlehlou vysokohorskou autonomní oblastí Číny, která je zastánci lidských práv obviňována z potlačování kulturní a náboženské svobody Tibeťanů.
Historický Tibet se rozkládal na širším území než dnešní autonomní oblast. V roce 1913 vyhlásil nezávislost, to ovšem nebylo uznáno čínskou vládou. Ačkoliv dříve Tibet historicky patřil do správy (či alespoň do sféry vlivu) čínského impéria, války a nestálá situace první poloviny 20. století ho učinily de facto nezávislým, shoduje se většina historiků.
Čínská komunistická strana do regionu vpadla s 40tisícovou armádou v roce 1950. Čína vykládá události jako „osvobození Tibetu od imperialistů a feudálního systému“.
