Arméni ohlásili dalších 40 mrtvých vojáků. Kvůli bojům odešla z domovů až polovina obyvatel Karabachu |
Arménské ministerstvo zahraničí čtvrteční útok označilo za „monstrózní zločin a zpochybnění civilizovanosti lidstva“ a zdůraznilo, že útočit na náboženské místo se rovná válečnému zločinu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany však popřelo, že by na katedrálu zaútočilo a uvedlo, že ázerbájdžánská armáda „necílí na historické a kulturní, a už vůbec ne na náboženské budovy a památky“.
  |
Nejtěžší zranění při čtvrtečním útoku utrpěl ruský válečný pozorovatel Jurij Koťonok, spolupracovník internetového informačního portálu Segodnia.ru a autor informačního kanálu Vojenkor Koťonok na sociální síti Telegram. Podle lékařů je jeho život v ohrožení, informovala agentura Ria Novosti s odkazem na informační službu Náhorního Karabachu. Druhý raněný je Rus Levon Arzanov, identita třetího raněného nebyla upřesněna.
‚Setrvat v krytu byla otázka přežití.‘ Žena z Náhorního Karabachu popisuje pro Lidovky.cz hrůzy konfliktu |
Čtvrteční útok zanechal katedrálu Arménské apoštolské církve s rozbořeným dómem, poškozen byl také její vnitřek. Chrám z bílého vápence byl vystavěn v 19. století, v roce 1920 byl poničen při útoku ázerbájdžánské armády na město Šuša a masakru jeho obyvatel. Za války o Náhorní Karabach, která trvala od konce 80. let do roku 1994, sloužil jako sklad zbraní. V roce 1998 byl znovu vysvěcen a je považován za jeden z hlavních symbolů Náhorního Karabachu.
Současný střet mezi Ázerbájdžánem a Arménií, který se rozhořel 27. září, je nejvážnější za více než 25 let. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70 000 až 75 000 lidí, o život přišlo podle dostupných informací více než 300 lidí včetně civilistů.
