Podle ruských sociologů se oproti roku 2016 snížil i počet respondentů, kteří se o volby amerického prezidenta zajímají. Pětašedesát procent dotázaných si myslí, že pro Rusko není důležité, kdo volby vyhraje. A zatímco před čtyřmi lety 60 procent Rusů sympatizovalo s Donaldem Trumpem, dnes to je méně než pětina.
„Většině Rusů je jedno, kdo bude americkým prezidentem. Samotné volby je zajímají podstatně míň než ty předchozí. A Donald Trump už není ruským favoritem. Rusové ho přesto považují za mírně vhodnějšího prezidentského kandidáta než Joea Bidena,“ popisuje pohled Rusů na americké volby pro Lidovky.cz sociolog z Levady Center Denis Volkov.
Rusko poskytne Arménii ‚potřebnou pomoc‘ v bojích o Náhorní Karabach. Putin vyslyšel prosbu Pašinjana |
V ruské společnosti zároveň převládá negativní vztah k USA. Na 70 procent respondentů má za to, že Washington je hlavním nepřítelem Ruska.
„Spojené státy jsou Rusy vnímány jako země, která připravila Rusko o vytoužené prvenství na mezinárodní scéně. Navíc chtějí Rusko oslabit, aby jim už nikdy nemohlo konkurovat. Vztah k USA respondenti definují prostřednictvím vytoužené role Ruska ve světě a současně vidiny vlastní nedosažitelné nadřazenosti,“ vysvětluje Volkov.
Skepse zní ale i z prostředí ruského establishmentu. Před čtyřmi lety matador ruské politické scény a šéf krajně populistické Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR) Vladimir Žirinovjskij ve Státní dumě oslavoval Trumpovo zvolení šampaňským. Šéfredaktorka televizního kanálu RT Margarita Simonjanová vyzvala na sociálních sítích, aby Rusové vyšli do ulic s americkými vlajkami. Letos je nálada pochmurná.
„Ať bude novým americkým prezidentem kdokoliv, Spojené státy budou pokračovat v negativním vztahu vůči Rusku,“ řekl LN poslanec LDPR a první místopředseda výboru pro obranu Státní dumy Alexandr Šerin.
Politik je přesvědčen, že se Rusko stalo součástí americké vnitropolitické agendy. Američtí politici se údajně musí proti Moskvě vymezovat, aby získali na svou stranu voliče, čímž se Šerin odkazuje na kauzu údajného zasahování Ruska do amerických voleb. Sám ji považuje za čirou spekulaci.
Rusko pozastavilo očkování proti koronaviru, došla mu vakcína. Zájem je obrovský a Putin řeší, jak zvýšit produkci |
„Dokud si Ruská federace znovu nevydobude pozici ekonomicky i geopoliticky silné velmoci, není pro nás důležité, kdo bude prezidentem USA. Spojené státy nechtějí přímo konfrontovat Čínu, s níž dnes zápasí a připravují se na válku s ní. Proto využívají Rusko jako terč,“ tvrdí Šerin.
Konec ruského snu
Před čtyřmi lety se Kreml cítil na mocenském vrcholu. Bez obtíží anektoval ukrajinský Krym, ruská armáda v Sýrii dokázala prolomit na první pohled bezvýchodnou situaci režimu Baššára Asada a tvrdě zastavit rozrůstání Islámského státu. Ostatně i v USA byl zvolen „proruský“ Donald Trump hlavou země. Kreml sázel na to, že po zvolení Trumpa prezidentem si Rusko a USA rozdělí vládu nad světem.
Z toho ale sešlo. Nový šéf Bílého domu nejenže neuznal ruský zábor Krymu, ačkoliv to během předvolební kampaně naznačoval, ale nezačal ani sbližování s Moskvou. Naopak na Rusko postupně uvalil ještě tvrdší sankce než jeho předchůdce Barack Obama.
Pomoc v šíření dezinformací. Katalánské separatisty mělo v roce 2017 údajně podporovat Rusko |
„Současná americká administrativa čtyřicetšestkrát zavedla nové sankce proti Rusku, proti našim právnickým osobám a hospodářským subjektům. Čtyřicetšestkrát. To se ještě nikdy nestalo,“ lamentoval koncem října na investičním fóru Rusko volá! Vladimir Putin na Trumpovu politiku.
Aktuálně americké sankce hrozí plynovodu Nord Stream 2 pevněji spojující po dnu Baltského moře Rusko s Evropou, který je pro Kreml prioritním projektem.
