„Nevidím, jak by bylo možné se nyní s Trumpovou administrativou vážně domlouvat na něčem, co by se týkalo dalšího procesu kontroly nad zbrojením,“ citovala Lavrova agentura TASS.
Moskva by na čas mohla zmrazit kontakty s Evropskou unií, řekl ministr zahraničí Lavrov |
Šéf ruské diplomacie před týdnem znovu vybízel k prodloužení dohody o omezení strategických jaderných zbraní bez předběžných podmínek. Současně ale tehdy dodal, že je třeba vyčkat na vyjasnění politické situace v USA.
Deník Kommersant k tomu napsal, že Rusko „si ze dvou zel vybírá to rychlejší“: Moskva by se na prodloužení dohody chtěla dohodnout ještě se stávajícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ale to se až dosud nepodařilo, a tak Moskva zvažuje i náhradní variantu, že se na smlouvě domluví s Joem Bidenem, který se po vyhraných volbách už prohlásil za příštího amerického prezidenta. Až se jím 20. ledna stane, může hrozit časová tíseň, protože smlouva vyprší 5. února, a tak Moskva ještě „dává Trumpovi šanci předstihnout Bidena“ - alespoň v prodloužení smlouvy.
USA s Ruskem podepsaly v roce 2010 na Pražském hradě smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Její platnost vyprší v únoru 2021. Smlouva může být prodloužena o pět let, pokud se na tom signatáři dohodnou. Washington a Moskva však dosud nedospěly v tomto směru k dohodě.
Rusko ve sporu o Magnitského zavedlo odvetné sankce proti 25 Britům |
Lavrov v Minsku jako „naprostou lež“ odmítl informace o ruských kontaktech s běloruskou opozicí, zatímco jeho hostitel se zapřísahal, že v Minsku žádná revoluce nebude.
V Bělorusku už více než 100 dní trvají protesty proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka, kterého v srpnu úřady znovu vyhlásily vítězem prezidentských voleb. Ty opozice odmítá jako zfalšované. Uznat je odmítla i Evropská unie, která zavedla proti Lukašenkovi a jeho spolupracovníkům sankce za falšování voleb a porušování lidských práv při potlačování protestů.
Sám Lukašenko ve čtvrtek Lavrova podle TASS ujistil o připravenosti Běloruska k „posílené intenzifikaci“ vztahů s Ruskem. Západní média z jejich setkání především zaznamenala, že šéf ruské diplomacie Lukašenka vyzval, aby respektoval dohody dojednané s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a aby pokročil s ústavními změnami v zájmu snížení napětí v zemi.
Lukašenko ústavní reformu sliboval při setkání se šéfem Kremlu 14. září v Soči. „Jak prezident Putin opakovaně zdůrazňoval, máme zájem na tom, aby se tyto iniciativy uskutečnily,“ připomněl podle agentury Reuters Lavrov kontroverznímu běloruskému vůdci.
Americký ministr zahraničí Pompeo podpořil svrchovanost Gruzie, která čelí rozšiřování vlivu Ruska v zemi |
Političtí odpůrci slibům Lukašenka o ústavní reformě příliš nevěří. Považují je za pouhou oddalovací taktiku a poukazují na to, že Lukašenko zatím žádné reformy nenavrhl. Opozice také trvá na tom, že změnám základního zákona musí předcházet rezignace Lukašenka, který však připouští pouze možnost nových voleb až po reformě ústavy.
Rusko podle Lavrova zvažuje, zda má smysl usilovat o spolupráci s EU. „Už nepřemýšlíme nad tím, jak vést tyto záležitosti, zda jako obvykle či nikoli jako obvykle, ale vůbec zvažujeme, zda stojí za to mít s bruselskými strukturami něco do činění, pokud fungují nynějším způsobem,“ prohlásil ministr podle agentury Interfax. Za příčinu této situace pokládá, že řada členských zemí EU si nepočíná vůči Rusku partnersky, ale často nepřívětivě - a právě takové chování unie schvaluje.
