Emiráty zrušily bojkot Izraele, obě země spolu mohou obchodovat. Do Abú Zabí poletí komerční let |
„Musíme se ujistit, že současné vojenské kontrakty jsou v souladu s našimi strategickými cíli a snahou budovat silná a stabilní bezpečnostní partnerství.“ Tímto úřednickým jazykem Ministerstvo zahraničí USA oficiálně komentovalo rozhodnutí nového amerického prezidenta Joea Bidena pozastavit prodeje zbraní a letadel Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům (SAE).
Čísla a politika
Oba kontrakty dohodl předchozí prezident Donald Trump a i na velkorysé poměry vojenského průmyslu jde o obrovské částky: celkový objem zakázky pro SAE činí více než 23 miliard dolarů (asi 492 miliard korun). Prodeje Saúdské Arábii, které měly být rozloženy do několika let, jsou úhrnem ještě několikanásobně vyšší.
Vedle čísel jde ale zejména o politiku. Trump se v synergii s Izraelem snažil na Blízkém východě budovat alianci sunnitských arabských států proti americkému „arcinepříteli“ Íránu a do značné míry se mu v tom dařilo. Součástí této architektury byla průlomová normalizace vztahů některých arabských zemí s Izraelem, o což Izraelci dlouho usilovali. Za oficiální navázání vztahů s Tel Avivem byly SAE ze strany USA mj. odměněny zmíněným obřím prodejem zbraní včetně např. bojových letounů F-35 či pokročilých vojenských dronů. Až do té doby totiž Američané většinou „nespolehlivým“ státům nejmodernější techniku neprodávali.
Saúdská Arábie sice oficiálně s Izraelem vztahy dosud nenarovnala, ovšem náznaky oteplování vztahů mezi Rijádem a Tel Avivem byly v posledních měsících zřejmé – včetně „tajné“ návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Saúdské Arábii v listopadu 2020.
Brzy ale může být všechno jinak. Biden se ještě před nástupem do funkce několikrát kriticky vyjádřil na adresu dodržování lidských práv v Saúdské Arábii s tím, že vztahy s mocným královstvím bude nutné přehodnotit.
Viděno západní optikou patří totiž lidskoprávní situace v Saúdské Arábii dlouhodobě mezi nejhorší na světě; viditelným případem z posledních let byla vražda protirežimního novináře Džamála Chášukdžího, zřejmě nařízená špičkami saúdskoarabského režimu.
  |
Na opačné frontě se očekává, že nová americká administrativa bude svolná zahájit jednání s Íránem o nějaké formě návratu k tzv. jaderné dohodě (JCPOA) z roku 2015, která stanovila meze a kontrolu íránského jaderného programu. Trump v květnu 2018 Spojené státy z dohody jednostranně vyvázal a USA a Írán se poté několikrát ocitly na hraně války.
Dva státy, ne jeden
Odklon od dohod s arabskými státy a případná jednání s Teheránem vyvolávají vrásky zejména Tel Avivu. Aktuální dění v Izraeli potvrzuje, že Židé se připravují na možnou změnu pro ně dosud velmi výhodné konstelace na Blízkém východě. Generál Aviv Kočavi, náčelník generálního štábu izraelské armády, se tento týden nechal slyšet, že ozbrojené síly Izraele „upravují a rozšiřují“ scénáře možného útoku na Írán s tím, že jakákoli forma návratu USA k jednání s Íránem by byla „velmi špatným signálem“.
Izrael také v posledních dvou týdnech eskaloval letecké útoky na území Sýrie; cílem jsou často lokality, kde se mají nacházet íránští vojenští poradci či sklady zbraní. To vše lze číst jako vzkaz Bidenovi, že Izraelci se tvrdého postoje vůči Teheránu za žádnou cenu nehodlají vzdát.
Izraelskou vládu též nepochybně nepotěšilo prohlášení amerického velvyslance při OSN Richarda Millse z tohoto týdne, podle kterého je „prezident Biden přesvědčen, že jedinou cestou vpřed je dvoustátní řešení (tj. dva samostatné státy Izrael a Palestina – pozn. red.)“.
V posledních čtyřech letech přitom Izrael – s mocným spojencem ve Washingtonu v zádech – dělal vše pro to, aby Palestince ještě více marginalizoval a koncept dvou států se z politických jednání vytratil.
Příští týdny a měsíce každopádně mohou na Blízký východ přinést zásadní změny.
