Šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová podle agentury Interfax uvedla, že variantou A(H5N8) se nakazilo v prosinci sedm pracovníků drůbeží farmy na jihu Ruska.
WHO na svých stránkách uvádí, že přenos viru A(H5N8) z ptáků na člověka nelze vyloučit. Pravděpodobnost, že se tak stane, je však podle ní nízká. Připouští však, že k rozsáhlejším závěrům dosud neměla dostatek dat. Nákazy lidí jinými variantami ptačí chřipky H5N1, H7N9 a H9N2 se prokázaly již dříve.
Ohniska nákazy variantou ptačí chřipky H5N8 dosud kromě Ruska evidovala také Čína, některé evropské země a také státy na Blízkém východě. Přenos viru se ale ve všech případech odehrával pouze mezi ptáky.
Popovová uvedla, že nakažení se cítí dobře a že průběh onemocnění u nich byl mírný. Infekce se podle ní dále nešířila. Šéfka Rospotrebnadzoru rovněž zdůraznila, že se neodehrál přenos viru z nakaženého člověka na jiného člověka. Nevyloučila však, že by se v budoucnu něco takového mohlo přihodit.
Výběr hlavních informací o ptačí chřipce a o přenosu této nemoci na člověka- Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.
- Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7 - zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje ale i lehčí forma nemoci, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec. Vakcinace v chovech se neprovádí, postižená hejna se likvidují.
- Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru (označovaný jako H5N1) byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Z 18 hospitalizovaných lidí jich tehdy šest zemřelo. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji.
- Na člověka se virus přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.
- Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa.
- Nejnebezpečnější je pro lidi virus H5N1, zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Kmen H5N1 Světová zdravotnická organizace (WHO) spojuje v posledním desetiletí se stovkami úmrtí po celém světě.
- Virus H5N1 začal v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Ptačí chřipka se v posledních letech objevila několikrát i v zemích EU. V roce 2003 byl přenos viru H5N1 na člověka zaznamenán u 665 lidí z 15 zemí světa, z nich 392 zemřelo. V roce 2006 se objevila nákaza ptačí chřipkou typu H5N1 u lidí v Turecku a Ázerbájdžánu.
- Desítky obětí především v Číně měl v posledních letech také virus H7N9, který je považován za méně nakažlivý než kmen H5N1. První případy přenosu viru H7N9 na člověka byly v Číně zjištěny v březnu 2013. Od té doby do března 2017 čínské úřady zaregistrovaly více než 1000 případů infekce a z toho téměř 40 procent pacientů nákaze podlehlo.
- V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Větší potíže ale chovatelům drůbeže v ČR způsobil jiný podtyp, H5N8. Varianta H5N8 se ve zvýšené míře objevila v Česku v letech 2007 a 2017. Ptačí chřipka H5N8 se do ČR znovu vrátila začátkem loňského roku, znovu se onemocnění objevilo v ČR koncem letošního ledna. Nákaza se v poslední době vyskytla i v mnoha dalších evropských zemích.
- Rusko dnes oznámilo, že zaznamenalo první přenos kmene viru ptačí chřipky A(H5N8) na člověka. Podle úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor jde o první zjištěnou nákazu tohoto druhu na světě.
|
