Tipton, jehož do funkce jmenoval exprezident Donald Trump známý svým tvrdým postojem k imigraci, vyhověl stížnosti státu Texas, podle nějž Bidenovo nařízení porušuje federální zákony a uvaluje na státy dodatečné finanční náklady.
Biden na bezpečnostní konferenci kritizoval Putina. Merkelová chce posílit transatlantické vztahy |
Biden navrhl moratorium na deportace jakou součást širšího plánu na úpravu americké imigrační politiky po čtyřletém působení Trumpa, který učinil z tvrdého postoje k přistěhovalectví jedno ze zásadních témat své politické kampaně.
  |
Demokratický prezident již také předložil návrh rozsáhlé reformy imigrační politiky, který by například dovolil vystoupit z ilegality asi 11 milionům přistěhovalců žijících v USA bez patřičných povolení. Vydal rovněž řadu doporučení a pokynů ohledně toho, na koho se mají zaměřovat pohraničníci a imigrační pracovníci.
Soudce Tipton původně 26. ledna rozhodl, že Bidenovo moratorium není v souladu s federálními zákony a že jej federální administrativa dostatečně neodůvodnila. Jeho dočasný zákaz měl vypršet v úterý.
Podle AP rozhodnutí soudu neznamená, že by Spojené státy musely okamžitě začít s deportacemi v podobném tempu, kterým je prováděly před vyhlášením moratoria. I bez Bidenova zákazu mají americké imigrační agentury značný prostor ohledně toho, jak přísně budou vynucovat odchod některých přistěhovalců bez povolení a jak rychle zpracují jejich případy.
Úřady však v době od Tiptonova prvního rozhodnutí vrátily 15 lidí na Jamajku a stovky dalších do Střední Ameriky. Bidenova administrativa rovněž ze země vylučuje přistěhovalce na základě samostatného procesu, který s odvoláním na pandemii covidu-19 a zákony o ochraně veřejného zdraví započal Trump.
Právní bitvy ohledně zákazu deportací jsou podle AP první předzvěstí dalších sporů mezi republikány a Bidenovou administrativou o imigrační politiku. Demokraté stejným způsobem bojovali u soudů proti řadě kroků přijatých Trumpem. Téměř před čtyřmi lety například exprezident vyhlásil zákaz cest do USA pro obyvatele sedmi převážně muslimských zemí, jehož vymáhání však u soudů úspěšně napadly demokratům nakloněné zájmové skupiny. Biden pak zákaz hned po nástupu do funkce zrušil.
