V Jaltě se už dlouho neradovali ze sněhu tak jako tuto zimu. Bílý poprašek se ve známém krymském letovisku delší dobu neudržel, místní jsou ale rádi za každou vločku. Sníh je jejich symbol naděje. Naděje, že město nebude trpět nedostatkem vody.
Voda v nádržích zásobující město vydrží na dva měsíce, oznámila nedávno s jistou radostí šéfka místní samosprávy Janina Pavlenková. To umožní městu závislému na rezervních vodních zdrojích alespoň dočasně se vrátit k normálnímu životu.
  |
„Jak dlouho bude trvat tento život, ještě není jasné. Mám na mysli přítok vody do zdrojů. Budeme doufat, že tání sněhu bude pokračovat, že ještě neskončilo,“ dodala Pavlenková.
Situace v Jaltě je přesto stále kritická. Koncem loňského roku tekla voda v domácnostech jen dvakrát denně po tři hodiny. Prázdné vodní nádrže a koryta řek trápí celý Ruskem ovládaný poloostrov Krym.
Putin otevřel železniční trať na Krym, první vlak dorazí do cíle ve středu |
„Loňský a předloňský rok na Krymu byly mimořádně suché. To způsobilo vyčerpání horských vodních zdrojů a snížení zásob vody ve vodních nádržích. Třeba Simferopolská vodní nádrž prakticky vyschla a vodu z ní nejde brát,“ popisuje situaci na poloostrově pro Lidovky.cz Andrej Artov, místopředseda krymské asociace Ekologija i mir.
Ekolog uvádí, že za nedostatkem vody nejsou globální klimatické změny, suché roky pravidelně přicházejí na poloostrov každých sedm osm let. Za kritickou situaci s vodou na Krymu může politika.
Přítok z Ukrajiny skončil
Krym o vodu připravili „zelení mužíčci“. Ukrajina reagovala na ruské obsazení poloostrova na jaře 2014 uzavřením Severokrymského kanálu. Více než 400 kilometrů dlouhý kanál přiváděl na Krym vodu z řeky Dněpr. Vyschlé betonové koryto názorně ilustruje stav rusko-ukrajinských vztahů posledních let.
Hrad pozval na oslavy i prokremelské aktivisty z Krymu. Ti tvrdí, že Zeman uznal obsazení Ruskem |
„Do roku 2014 zásoboval vodou Krym z 85 procent Severokrymský kanál, 15 procent připadalo na místní zdroje. Poté, co Ukrajina zastavila dodávky vody kanálem, se objevil deficit vody,“ vysvětluje Artov.
Kanál fungoval od 70. let minulého století. Do pádu Sovětského svazu byl schopen napájet vodou 400 tisíc hektarů zemědělské půdy.
Těsně před krymskými událostmi měl kanál svá nejlepší léta za sebou, i tak však dodával na poloostrov ročně zhruba 1,5 miliardy krychlových metrů vody.
Nyní musí krymská ekonomika a lidé spoléhat na štědrost přírody. A někdy to nepomáhá. „Nedostatek vody například úplně zlikvidoval na Krymu pěstování rýže,“ podotýká ekolog.
„Ukrajinská vláda nebude dodávat vodu na Krym a má proto několik důvodů. Myslím si, že se situace v nejbližší době nezmění,“ vysvětluje pro Lidovky.cz ukrajinská politoložka Olesja Jachnová. Klíčovým důvodem je podle jejího mínění pokračující válka na východě Ukrajiny. Vytažení stavidel by mohlo být vnímáno jako ústupek agresorovi a porážka.
Ruská poslankyně navrhla přenést sídlo OSN na Krym. Pak by ustaly ‚dávno obnošené bajky o údajné anexi‘ |
Politoložka zdůrazňuje, že mezinárodní soudy řeší žaloby Kyjeva na Moskvu v souvislosti s Krymem. Obnovení dodávky vody by znamenalo, že Ukrajina souhlasí se situací vzniklou ruským záborem poloostrova.
„V ukrajinské společnosti převládá názor – a to i mezi krymskými Tatary, kteří museli opustit poloostrov –, že pokud se Rusko rozhodlo změnit hranici z roku 1991, tak nese plnou zodpovědnost za území, které k sobě připojilo,“ říká Jachnová. Loni v říjnu ruská vláda oznámila, že na řešení nedostatku vody na poloostrově v příštích čtyřech letech vyčlení 48 miliard rublů (asi 14 milionů korun).
Část prostředků má jít třeba na zařízení na odsolování mořské vody. Uvažuje se, že voda na Krym by mohla jít také ze sousedního Krasnodarského kraje po 300 kilometrů dlouhém vodovodu. „Vyřešit nedostatek vody lze místními zdroji. Je ale nutné změnit přístup. S vodou se musí šetrněji zacházet v domácnostech i zemědělství. Je nutné využívat moderní technologie,“ uvádí ekolog Andrej Artov.
Počítat sněhové vločky nemusejí krymští vinaři. Sucho se kladně podepsalo na kvalitě místního vína.
„Loňské suché léto mělo dvojí efekt. Úroda se snížila průměrně o 20 až 30 procent, ačkoliv na některých vinicích byl propad až šedesátiprocentní. Suché léto a teplý podzim se ale příznivě podepsaly na kvalitě vína, zejména na odrůdách červeného. Vinaři se mohli pochlubit úrodou se zralými tříslovinami, dobrou cukernatostí a optimální harmonií zralosti aromatických a fenolových látek,“ říká pro Lidovky.cz Andrej Grigorjev, partner agentury vinného poradenství DoubleMagnum.
