Lidovky.cz

Svět

KLDR navzdory embargům úspěšně rozvíjí raketový a jaderný arzenál. A ještě na tom vydělává

Severokorejská raketa. | foto: ČTK

Premium
WASHINGTON/PRAHA - Páteční setkání amerického prezidenta Joea Bidena a japonského premiéra Jošihide Sugy potvrdilo cíl, který si vytyčily již administrativy jejich předchůdců: naprostou denuklearizaci Severní Koreje. Šéfové vlád při společné tiskové konferenci v Bílém domě uvedli, že „budou koordinovat své snahy v otázce zbraní hromadného ničení“, aby nedocházelo k překvapivým oznámením o summitech s lídrem KLDR či rušení společných vojenských cvičení, jak tomu bylo v minulosti.

USA jsou nepřítelem, Bidenův nástup to nezmění, řekl severokorejský diktátor Kim Čong-un

Navzdory dlouhodobé ekonomické krizi, pandemii koronaviru, snahám vlády Donalda Trumpa či obchodním embargům se totiž režimu severokorejského diktátora Kim Čong-una nadále daří udržovat při životě raketový i jaderný program. 

Své schopnosti KLDR připomněla po roční odmlce na konci března, když otestovala dvě střely krátkého doletu. Ty podle japonských úřadů uletěly na 450 kilometrů a podle trajektorie byly podobné střelám krátkého doletu s možností nosit jaderné hlavice, jež Pchjongjang testoval v minulých letech.

Na přehlídce v hlavním městě Pchjongjangu se ukázaly řady pochodujících vojáků...
Vůdce KLDR Kim Čong-un.

Podle amerických expertů oslovených agenturou Bloomberg by severokorejské rakety byly schopné zasáhnout i USA. Při poslední vojenské přehlídce, která se odehrála loni v říjnu, totiž KLDR představila novou mezikontinentální balistickou střelu série Hwasong. Má jít o výkonnější a větší verzi Hwasongu-15, který KLDR otestovala na konci roku 2017. Již tato střela měla být schopná nést jaderné hlavice a doletět až k USA. Zda by však střela dokázala uniknout americkému protiraketovému systému, zůstává nejasné.

Obcházení embarg a peníze z vývoje

KLDR v posledních letech značně pokročila s vývojem raketového i jaderného programu. Izolovaná země dle expertů program potřebuje mimo jiné jako odstrašení nepřátel. A proto neváhá do něj investovat nemalé finanční zdroje. Podle informací amerických zpravodajců putuje ročně na severokorejskou armádu kolem čtyř miliard dolarů (asi 86 miliard korun). Kde se však tyto materiální a finanční zdroje berou?

Podle expertů deníku The Washington Post se režimu Kim Čong-una daří obcházet embarga i sankce především díky černému trhu či nákupům skrze fiktivní společnosti, jež na první pohled nemají nic společného s KLDR. Bloomberg dodává, že při získávání štěpného materiálu je země de facto soběstačná a dokáže ho vygenerovat dostatek na výrobu šesti bomb ročně. Odborníci odhadují, že by v současnosti mohla země disponovat asi 30–60 jadernými hlavicemi.

Samotný vývoj zbraní je výhodný i z jiného důvodu: generuje zisky sám o sobě. Země totiž zřejmě „recept“ na vývoj přeprodává jiným státům jako například Íránu. Právě ten KLDR podle amerických zpravodajců na oplátku poskytuje ropu navzdory zákazům.

Írán začal obohacovat uran na 60 procent. Porušuje tak mezinárodní dohodu o jaderném programu

„Severní Korea se vyhýbá embargům různými způsoby. Například embargo na import ropy řeší transferem v mezinárodních vodách. Zisky naopak generuje z vlastního jaderného programu, či dokonce za pomoci hackerských útoků,“ dodali experti pro agenturu Bloomberg.

Vznik severokorejského jaderného programu se datuje již na konec padesátých let, kdy základy sdílel s režimem jeho tehdejší spojenec Sovětský svaz. V sedmdesátých letech pak díky zkoumání raket Scud vyvinula KLDR raketový program, jenž dal vzniknout střelám Hwasong-5.

Hlavní pomoc při vývoji jaderných zbraní však získali Severokorejci až v devadesátých letech od pákistánského vědce A. Q. Khana. Pravděpodobně šlo o návody na vytvoření centrifug na obohacování uranu i samotný design raket.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.