Moskva se „možná bude muset“ uchýlit k ekonomickým sankcím, protože „bezprecedentní agresivní jednání Prahy nemůže zůstat bez odpovědi“, sdělil listu jeden z jeho zdrojů s tím, že Rusko nemůže reagovat „čistě zrcadlově“.
Prezident Zeman se k vyhoštění ruských diplomatů vyjádří příští neděli, opozice kritizuje odklad |
„České úřady minulý víkend obvinily ruské tajné služby ze zapojení do výbuchů v muničním skladu ve vsi Vrbětice v roce 2014 a oznámily vyhoštění 18 ruských diplomatů. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 pracovníků českého velvyslanectví. Praha poté oznámila vyhoštění 63 dalších Rusů, ale ruské úřady na to nemohou symetricky odpovědět, protože v Moskvě zůstalo pouze sedm českých diplomatů a 25 administrativně technických pracovníků,“ píše Kommersant.
  |
Rusko následně rozhodlo, že omezí počet místních zaměstnanců, které může najímat české velvyslanectví v Moskvě na 19 lidí (podle diplomatických zdrojů ČTK zaměstnává nyní česká ambasáda zhruba 110 ruských občanů), čímž se jejich počet vyrovná místně najatým zaměstnancům ruského velvyslanectví v Praze. To však Kreml nepovažuje za symetrickou odpověď. „Pokud by Moskva jednala zrcadlově, musela by vyhostit všechny pracovníky ambasády včetně velvyslance, a to by nemělo daleko k přerušení diplomatických vztahů. Proto se nyní zvažují alternativní varianty odpovědi,“ sdělil zdroj ruskému deníku.
Podle ruské federální celní služby klesl obrat vzájemného obchodu mezi Ruskem a Českem kvůli pandemii covidu-19 v loňském roce o 43 procent ve srovnání s rokem předešlým. Tvořil zhruba 5,2 miliardy amerických dolarů (přes 110 miliard korun), přičemž 2,7 miliardy dolarů (přes 57 miliard korun) připadá podle listu na dovoz z Česka do Ruska. Ruské postihy se mohou dotknout některého z průmyslových odvětví, ale úřady budou při vytváření „černé listiny“ vycházet ze zásady „neubližuj sobě“,“ řekly zdroje deníku.
Podle zprávy BIS neexistují důkazy ani svědectví o přítomnosti ruských agentů ve Vrběticích, řekl Zeman |
Jeden z nich předpokládá, že se postihy dotknou českého piva. Do Ruska loni podle Kommersantu putoval z Česka chmelový mok v hodnotě 38 milionů dolarů (813 milionů korun), což je o deset procent více než v předcházejícím roce. Ředitel Střediska pro výzkum federálního a regionálního trhu s alkoholem Vadim Drobiz považuje případný zákaz dovozu českého piva za „symbolické popíchnutí“, jelikož Rusko nakupuje v zahraničí jen malou část piva, které Rusové vypijí, konkrétně pět procent. České pivo v celkovém objemu importu tvoří kolem deseti procent, tedy 40 milionů litrů ročně. České pivo podle Drobize kvůli kolísání směnného kurzu v Rusku zdražuje, takže Rusové ho pijí méně. „Nápoje vyrobené v Česku pravidelně nebo příležitostně pije méně než dva miliony lidí,“ tvrdí Drobiz o zemi, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel.
Pokud Moskva dovoz některého českého zboží do Ruska skutečně zakáže, stane se to novým zvratem v konfliktu, který se celý týden vyvíjel a rozšířil se i do dalších zemí, podotýká Kommersant.
