A to ty průzkumy ještě vůbec nereflektují nové zdravotní komplikace kandidátky Demokratické strany. Leccos se ještě za dva měsíce může stát, vše mohou změnit televizní debaty, otázka je, v čí prospěch.
...
Podle důležitého článku Wolfganga Münchaua je stále velmi pravděpodobné, že příští parlamentní volby v Německu opět vyhraje Angela Merkelová, a dokonce dost možná bude pokračovat i současná velká vládní koalice s SPD.
Změní se ovšem to, že mnohem silnější bude role německého parlamentu, tedy Bundestagu, který bude mnohem aktivnější a bude do toho vládě mnohem víc mluvit.
Silnější bude vnitrostranická opozice vůči Merkelové uvnitř její CDU. V parlamentu bude sedět Alternativa pro Německo jako hlavní opoziční strana a pravděpodobně po přestávce také FDP.
Měkčí a tolerantní přístup vůči Británii nebude chtít SPD ani Zelení ani FDP, bude-li v opozici.
Co se eurozóny týče, brzy bude opět na stole nominální oddlužení Řecka, o kterém měl ministr financí Schaüble prohlásit, že před volbami v roce 2017 pro něj není politický prostor. Zapomněl dodat, že po parlamentních volbách bude prostor ještě menší. Exekutiva je nyní silná a parlament slabý. Po volbách to bude naopak.
Do příštích voleb v Německu na podzim 2017 nečekejme žádnou seriózní debatu o postbrexitové Evropě. A po volbách nečekejme žádný velký tah na další integraci.
Merkelové se v minulosti podařilo prosadit záchranné programy pro Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko, protože prakticky neexistovala opozice. Ta existovat začne a bude velmi ostrá a nesmiřitelná.
...
Daniel Gros píše pro Project Syndicate, že hlasování Británie pro odchod z Evropské unie je na dobré cestě stát se hlavní „neudálostí“ letošního roku. Kromě slabší libry a nižších úroků na ostrovech nemá zatím referendum žádný trvající dopad.
Finanční trhy se otřásaly jen několik týdnů po referendu a od té doby se vzpamatovaly. Spotřebitelská poptávka zatím zůstává silná a překvapivě dokonce i investice, zatím navzdory nejistotě.
Byly odhady nákladů brexitu přehnané? Ani ne. Odhadovalo se, že brexitem přijde Británie o 2–3 procenta HDP, ale k tomu dojde až odchodem z jednotného trhu,nikoli hlasováním o odchodu z EU. Pokud exit Británie potrvá deset let, ztráty se rozloží ve stejném období na 0,2–0,3 procenta HDP v ročním průměru.
Slabší librou může Británie zkusit tento výpadek kompenzovat, stejně jako zpomalení investic, které se dostaví.
Británie – paradoxně částečně právě díky Evropské unii – se stala zemí, která vyváží především služby, a nikoli zboží, a navíc především mimo EU. Británie je v tomto ohledu opakem Německa, které vyváží především zboží a je na trhu EU totálně závislé.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
