Norští námořníci a rybáři si podle deníku opakovaně všimli velryb s postrojem, které se chovaly dotěrně vůči jejich lodím. Experti tvrdí, že jsou to trénované velryby používané zvláštními silami ruského vojenského námořnictva. Postroj na hlavě velryby lze použít k umístění kamery nebo zbraně. Dotyčné velryby jsou údajně velmi krotké, ochočené a zvyklé na přítomnost lidí.
Martin Biuw z Institutu námořního výzkumu v Norsku tvrdí, že se zcela jistě nejedná o velryby cvičené ruskými vědci, nýbrž vojenským námořnictvem.
V 80. letech používalo sovětské Rusko delfíny, které rekrutovalo pro vojenský výcvik. Tento program byl v 90. letech zrušen, ale podle reportáže TV Zvezda byl před pár lety obnoven. Rusko také znovu otevřelo tři bývalé vojenské základny u Arktického moře. Velryby prý mají chránit přístup do přístavů, asistovat potápěčům a – bude-li třeba – zabíjet cizince, kteří vstoupí do zakázaného teritoria.
…
O Itálii se říká, že je příliš velká na to, aby mohla padnout, i příliš velká na to, aby mohla být zachráněna. Komentátor Financial Times Wolgang Münchau nyní použil podobný příměr pro celou eurozónu. Je prý nerozbitná i neudržitelná zároveň.
Autor polemizuje s názorem, že když dojde na lámání chleba, dokáže se eurozóna či EU reformovat. Eurozónu ale nezachránily záchranné valy jako Evropský stabilizační mechanismus. Zachránil ji současný šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.
Nejprve tím, že v roce 2015 prohlásil, že udělá „cokoli“, aby se eurozóna nerozpadla. Poté tím, že to naplnil konkrétně, když se ECB pustila do boje s deflační hrozbou a začala v rámci kvantitativního uvolňování nakupovat suverénní dluhopisy, a dokázala tak stabilizovat trh s dluhopisy i financování státního dluhu.
Existují tři důvody, proč už příště záchrana eurozóny skrze centrální banku tak snadno nepůjde. Zaprvé, Mario Draghi v říjnu letošního roku končí. Zadruhé, ECB může nakupovat dluhopisy jen v rámci svého mandátu, tedy pokud tím cílí na měnovou a cenovou stabilitu. A zatřetí, ECB nemá kam snižovat úrokové míry, už v současnosti jsou záporné, a to i v době relativní konjunktury.
Jak bude eurozóna řešit Itálii? Nejvíc se nabízí restrukturalizace dluhu. Na to ale nejsou politicky připraveny ani evropské vlády, ani legislativní pravidla. Takže až na to přijde, bude Itálie používat paralelní měnu, kryptoměny a další nekonvenční nástroje a jako chytrá horákyně bude i nebude v eurozóně zároveň.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
