Když to zjednodušíme, místo brexitové smlouvy Mayová parlamentu navrhne schválení legislativy, která převede brexitovou smlouvu rovnou do zákona. Takový zákon bude možné v budoucnosti doplňovat dodatky, jež budou schváleny podle toho, která většina v parlamentu převládne. Buď se půjde cestou celní unie, jak si přejí labouristé, přesněji jejich část, nebo si nějaký svůj dodatek přidají konzervativci.
Je to sázka do loterie. O smlouvě už se hlasovalo třikrát – a pokaždé Mayová prohrála. Pokud prohraje i počtvrté, nastane ještě větší chaos, než jaký panuje nyní.
Mayová se sice oficiálně staví proti celní unii, ale prý je možná ve skutečnosti smířena s tím, že nějaký kompromis bude muset s vedením Labouristické strany uzavřít, a to přesto, že si s Jeremym Corbynem vzájemně příliš nevěří. Kdyby se nedohodla s Corbynem, bude se muset domluvit s nějakou frakcí labouristů, což je ovšem riskantnější.
Pokud Mayová i počtvrté prohraje, budou se konat v Británii nejen evropské volby, ale brzy i volby do britského parlamentu. Důležitá je jedna věc: to, že Británii momentálně nehrozí tvrdý brexit, je důsledkem toho, co vyjednala vysmívaná Mayová v Bruselu, nikoli toho, že britský parlament tvrdý brexit opakovaně „zakázal“.
Tvrdý brexit se ale možná časem přece jen stane realitou – pokud bude premiérem Boris Johnson, který ho má v programu a připadá mu jako báječná věc.
…
Agentura Bloomberg upozorňuje, že největší ruský spojenec, tedy Bělorusko, se obává, že bude Ruskem donuceno vstoupit do nějakého soustátí či federace. Rusko běloruskou ekonomiku dotuje a nyní hrozí zrušením těchto dotací, pokud Bělorusko nepřistoupí na nějakou formu integrace.
Hlavním smyslem této operace ale je umožnit prezidentu Putinovi pokračovat ve funkci prezidenta i po roce 2024, což mu nyní zakazuje ústava. Pohlcením Běloruska by totiž vznikla nová entita, na niž by se ústavní omezení už nemusela vztahovat.
Navíc je Putin údajně stále nervóznější z představy, že by se Bělorusko mohlo vyloupnout z ruského orbitu a sféry vlivu. Putin je po Stalinovi nejdéle sloužícím lídrem Ruska a opakovaně vyloučil, že by chtěl měnit ústavu, aby se mohl stát prezidentem znovu.
Kazašský model, kdy prezident Nazarbajev sice oficiálně rezignuje, ale nadále zůstane de facto u moci a zemi kontroluje, není podle pozorovatelů v Rusku možný. Z tohoto pohledu se pohlcení Běloruska jeví jako jediné řešení, zvlášť když Rusko dokáže způsobit v Bělorusku totální ekonomický kolaps zastavením dodávek ropy a plynu.
Poznámka Monitoru JM: Zdá se to všechno docela logické, na druhou stranu se jako naivní jeví přístup západních analytiků, když věří Putinovi, že nebude chtít měnit ústavu, aby mohl déle vládnout. Porušit slovo a lhát je něco, co Putin udělá bez mrknutí oka.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
